Data a fakta? To nejsou dějiny! Dějiny jsou o tradici a vyprávění, je přesvědčený manažer projektu Dotkni se 20. století
Pro ty z nás, co mají školní léta za sebou, je skoro škoda, že projekt Dotkni se 20. století vstoupil do výuky teprve před pár lety. Takový dějepis totiž musí bavit snad každého…
Jak zatraktivnit dějiny 20. století? Národní muzeum připravilo pro školy projekt Dotkni se 20. století a jeho manažer Pavel Douša po 3 letech fungování tvrdí: „Projekt předčil všechna naše očekávání.“
„Podařilo se nám navázat spolupráci s učiteli z celé republiky a vytvořit živé a interaktivní materiály, které školáky opravdu baví. To jsme nečekali a opravdu nás to těší,“ chlubí se Pavel Douša.
Vzdělávací projekt Národního muzea podporuje výuku československých a českých dějin 20. století na základních a středních školách.
S využitím sbírkových předmětů, autentických dokladů minulosti a jejich příběhů chtějí autoři projektu žákům a studentům přiblížit dobu nedávno minulou. S pomocí moderních technologií, digitalizovaného obsahu kulturních institucí či replik sbírkových předmětů se dějiny 20. století přiblíží studentům téměř na dosah. V rámci projektu byla realizována řada výstupů. Vznikla série vzdělávacích a metodických materiálů, která žákům umožní získat elementární vztah k minulosti a interpretovat různé pohledy na události 20. století prostřednictvím konfrontace „velkých" a „malých" dějin za pomoci lidských příběhů.
Zdroj: www.dvacatestoleti.eu/
Výuka dějepisu bývala podle něj často založena na memorování dat, faktů a opakování učebnic. „My chtěli v tomhle projektu ukázat, že tohle nejsou dějiny,“ vysvětluje Pavel Douša.
„Dějiny jsou o svědectví, o minulosti, o identitě, tradici a o vyprávění,“ je přesvědčený manažer projektu Dotkni se 20. století.
Učitelé si vyberou, jak chtějí pomoci s výukou
A právě Národní muzeum může snadno žákům umožnit, aby se dějin opravdu dotkli. „Jako muzeum máme ve sbírkách obrovské množství materiálů, které vypráví určité příběhy. A přišlo nám jako škoda je ukazovat jen na výstavách. A tak jsme se rozhodli vytvořit kopie těch předmětů a přinést je přímo do tříd,“ popisuje Pavel Douša.
Celý projekt přitom funguje ve spolupráci s učiteli. Právě vyučující si mohou vybrat, co chtějí studentům pustit, co jim chtějí ukázat.
Dvacáté století je popelkou výuky českého dějepisu
A proč právě 20. století se stalo vlajkovou lodí projektu? „20. století je v české výuce dějepisu takovou popelkou. Často se jeho výuka nestíhá a studenti o něm často nemají dostatečné znalosti nebo neznají souvislosti,“ upozorňuje večerní host Radiožurnálu.
Se studenty tak nyní učitelé mohou snáze probírat naše slavné dějinné osmičky, jako jsou rok 1918, 1938, 1948, 1968… A ke každému tomuto roku připravilo Národní muzeum tzv. historický kufřík, v kterém žáci i učitelé najdou dobové artefakty – ať už jde třeba o potravinové lístky z roku 38, nebo například o výjezdní doložku z roku 68.
„Ty předměty však nemají být relikvie minulosti ani nemají říkat, jak to všechno bylo, ale mají za úkol vyprávět nějaké příběhy, které pomohou žákům vytvořit si vztah k dějinám,“ dodává Pavel Douša.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
