Sametovou revoluci píšeme s malým písmenem
O psaní velkých písmen u významných událostí často rozhoduje tradice.
Otázka:
Lámu si hlavu nad tím, s jakým počátečním písmenem napsat výraz sametová/Sametová revoluce. Podle příručky Ústavu pro jazyk český by se měla sametová revoluce psát s malým písmenem. Heslo Významné dějinné události a období udává, že:
S malým písmenem se píšou i obrazná pojmenování jako sametová revoluce, pražské jaro (= události na jaře 1968) atp.
S velkým písmenem se např. píšou: Květnová revoluce (= revoluce v květnu 1945), Pražské povstání, Velká francouzská revoluce, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (místo tohoto názvu se užívá i Helsinská konference).
Není to nelogické, psát sametová revoluce, když se Květnová revoluce píše s velkým K? Pokud květnovou revolucí máme na mysli revoluci v květnu 1945, neměla by se i sametová revoluce psát s velkým S, protože v kontextech české historie máme vždy na mysli naši revoluci v listopadu 1989? A pokud máme na mysli jinou revoluci, která je sametová proto, že byla poklidná, obvykle to v textu je specifikováno nebo to z něj vyplývá.
Je tedy možné používat velké písmeno (Sametová revoluce) tehdy, když mám na mysli „tu naši“ Sametovou revoluci roku 89?
Předem děkuji za odpověď i za váš web, který velice ráda sleduji a doporučuji ho i svým studentům češtiny!
Odpověď:
U významných dějinných událostí psaní velkého písmene kolísá i u pojmenovacích typů se shodnou stavbou, často rozhoduje tradice. U sametové revoluce tradičně píšeme malé písmeno za všech okolností.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka