Pozitivní kritiky se ozývají na první nahrávku Janáčkovy Glagolské mše v podání SOČRu

Strhující, bouřlivé provedení a nakažlivá energie. Tak se přední zahraniční kritici vyjadřují o nahrávce Glagolské mše Leoše Janáčka v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru a sólisty. Pod vedením uznávaného českého dirigenta Tomáše Netopila ji v originální verzi orchestr nastudoval a nahrál vůbec poprvé.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

SOČR v Litomyšli

SOČR v Litomyšli | Foto: Smetanova Litomyšl

„Těší mě to. Od jednoho staršího kolegy jsem ale dostal radu, že by člověk měl brát kritiky tak na padesát procent, a to jak pozitivní, tak i negativní," říká dirigent Netopil.

„Mě spíš zajímá to, co říkají moji kolegové nebo lidé, kteří se přímo pohybují kolem projektu. To je pro mě důležité, taková odezva," upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dirigent Tomáš Netopil mluví o nahrávce Janáčkovy Glagolské mše v podání SOČRu

Tomáš Netopil je prvním dirigentem, který nahrál Janáčkovu původní verzi Glagolské mše ze září roku 1927. Verze v podání SOČRu se zásadním způsobem liší od té, kterou Janáček sám z praktických důvodů upravil, aby se vyhnul pohoršení ze strany veřejnosti.

„Proto jsme do toho šli. Jsou tam změny, které jsou zásadní. Jsou tam přidané části, například jedna část, kde Janáček využil tři baterie tympánů se sborem a varhanami. Tím hlavně pobuřoval svoji manželku, která mu řekla, že to není žádná oslava Boha, ale spíš pekelná hudba."

„Dále tam jsou extrémní polohy sboru a sólistů, které museli v provozu další dirigenti eliminovat, aby mohli vůbec dílo hrát. Bylo to nehratelné," vysvětluje dirigent.

Netopil hostuje s řadou předních zahraničních orchestrů - s BBC Symphony Orchestra, Izraelskou filharmonií, Berlínskou filharmonií, Londýnským filharmonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem v Oslu, Tokiu, také v La Scale, naposledy v Národní opeře v Paříži. Spolupráci se symfoniky z Českého rozhlasu si chválí.

„Mně se s nimi spolupracovalo vždycky velice příjemně. My už jsme spolu realizovali pár projektů. Je to vždycky velká radost. Orchestr je plný mých kamarádů, což na druhou stranu není tak úplně příjemné, když se kamarád postaví před své známé. Ale ne, je to velice kvalitní orchestr. Ta přirozená muzikalita mě vždycky fascinuje," dodává.

Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme