Čeká nás konec informací z internetu zdarma?
O konci informací z internetu zdarma se mluví už dlouho. Provozovatelé zavedených serverů, titulů, které vycházejí papírově i digitálně, ale i nových projektů, které se chtějí věnovat kvalitní žurnalistice, se shodují na tom, že není udržitelné financovat chod redakce jen z inzerce (která má dlouhodobě klesající objem) anebo díky ekonomickým injekcím od vydavatele.
Nezbytné je finanční zapojení čtenářů a konzumentů médií.
„Cesta zpět k inzertnímu modelu, který tu existoval v uplynulých 100 letech, už prostě není možná. Musíme vymyslet něco nového.
Ale zpoplatnění je nevyhnutelné: Jinak nebudeme schopni platit novináře, kteří ten obsah a kvalitní zprávy budou vytvářet,“ říká v pořadu Trendy Vincent Peyrègne, člen výkonného managementu Světové asociace novin a vydavatelů zpráv (WAN-IFRA).
Jeho slova potvrzuje i Jørgen Ejbøl, předseda představenstva dánské mediální skupiny JP Politikens Hus Media Group a místopředseda správní rady nadace Jyllands-Posten.
„Zprávy se zadarmo neudělají. I když se firmy jako Google nebo Facebook snaží tvářit, že zprávy zadarmo jsou. Ano, protože jsme je my, novináři, k dispozici zadarmo dali.
Kdybychom to neudělali, Google ani Facebook by žádné zprávy neměli,“ říká rázně Jørgen Ejbøl.
Poukazuje také na to, že internet proti sobě postavil nerovné konkurenty: soukromá a veřejnoprávní média.
Rozhovor pořadu Trendy poskytl Jørgen Ejbøl u příležitosti konání konference Forum 2000, které nadace Jyllands-Posten finančně podporuje.
Neztrácejí zpravodajské weby zpoplatňováním svůj vliv?
Jenže nedošlo mezitím k tomu, že lidé, hlavně ti mladí, už dnes čtou zprávy jedině ze sociálních sítí, na základě doporučení svých přátel, a nikdo už nesleduje jedno médium od A do Z?
Takže zpoplatněný titul na webu je vlastně anachronismus, ignorování čtenářských návyků, ale de facto i dobrovolné snižování sledovanosti a vlivu daného média?
„Pokud chcete mít stále kvalitní žurnalistiku, sledovat témata, která jsou důležitá pro udržení demokracie, tak musíte mít kvalitní novináře. Ti musí být dobře zaplaceni.
Chování, při němž nesledujete televizi a nečtete noviny, a jen vyzobáváte, co vám kdo pošle po sociální síti, značně podrývá kvalitní žurnalistiku.
Mnoho lidí vám na to řekne, že informace mají být zadarmo a že výměna informací je jedině prospěšná. Dobře. To ale pořád nezodpovídá otázku, kdo má tedy platit novináře?“ opakuje Jørgen Ejbøl.
Neztrácí ale média v Dánsku zpoplatněním vliv a sledovanost?
„Ne, určitě ne. Když sečteme čtenáře novin, webu, diváky webové televize, a v neposlední řadě majitele mobilních aplikací, kteří jsou důležitou skupinou, tak jsme denně v kontaktu s víc jak milionem lidí,“ vysvětluje Ejbøl.
„Nikdy jsme tolik čtenářů a zákazníků neměli. Takže ztráty vlivu se vůbec nebojíme,“ dodává.
Lidé si za kvalitní žurnalistiku rádi zaplatí, ukázal průzkum
K zajímavým závěrům na téma sledovanosti a kvalitní žurnalistiky dospěl Tomáš Bella ze slovenské společnosti Piano Media, která se zabývá právě zpoplatňováním webů.
Průzkumy trhu a následné vyhodnocování situace po zavedení placeného obsahu u různých médií ukázaly několik důležitých věcí:
Každé médium má jinou konkurenční výhodu. Pokud svůj obsah zpoplatňuje částečně, nelze převzít nějaký univerzální model. Management média musí nejprve zjistit, co jeho čtenáři vlastně oceňují a za co jsou ochotni platit.
Tím, že čtenář za obsah platí, získává k médiu užší vztah.
Ačkoli tomu novináři a editoři ne vždy věří, čtenáři a konzumenti velice dobře poznají kvalitní žurnalistiku a jsou ochotni za ni platit.
„Zajímají je například delší články o charakteru společnosti nebo o budoucím vývoji. Nejčtenější placený článek v internetové verzi deníku SME byla za poslední dobu obsáhlá analýza a vysvětlení původu konfliktu na Ukrajině,“ říká v pořadu Trendy Tomáš Bella.
Menšinová témata, původní články z rubriky zahraničí, anebo témata, která běžná soukromá média považují za neatraktivní (a veřejnoprávní o nich vysílají kvůli zákonné povinnosti), pokud jsou kvalitně zpracována, jsou po zpoplatnění pro čtenáře neméně zajímavá.
Za obsah platí lidé, kteří se zajímají o dění ve světě, přemýšlejí o něm, a i když jich nemusí být ve společnosti většina, jejich názor je často vlivný.
„Podle mě placený obsah je dobrý pro rozvoj kvalitní žurnalistiky,“ uzavírá v pořadu Trendy Tomáš Bella ze společnosti Piano Media.
Poslechněte si celé Trendy nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
