Vánoční ozdoby, ryby, telefony. Podívejte se, co všechno jsme za 15 let dovezli z Číny
Česká republika dováží z Číny desetkrát více zboží než před patnácti lety. Také náš vývoz do Číny se zdesateronásobil – stále však zůstává desetkrát menší než import. Obrovský nepoměr patří k hlavním tématům nynější státní návštěvy prezidenta Miloše Zemana. V databázi zahraničního obchodu ČSÚ lze najít stovky tisíc záznamů o jednotlivých česko-čínských transakcích. Zkusili jsme všechny sečíst a zakreslit do jednoho interaktivního grafu.
Od ledna 1999, kdy záznamy v elektronické podobě začínají, do konce letošních prázdnin dovezly české firmy a občané z Čínské lidové republiky zboží za dva a půl bilionu korun.
Statistika vychází z celních záznamů a obsahuje pouze suroviny, energie a vyrobené zboží, nikoli tedy služby. Chybí v ní pochopitelně také údaje o šedém či černém dovozu a také výrobky firem, jako je Apple, které se sice fyzicky vyrábějí v Číně, ale do České republiky putují přes severoamerická či západoevropská distribuční centra. Přesnou metodiku sběru dat popisují statistici zde.
Ceny dovezeného zboží jsou uváděny v korunách nominálně, neberou tedy v úvahu inflaci. Ta v České republice za posledních patnáct let v součtu dosáhla 46 procent. Vezmeme-li ji v úvahu, graf bude celkově méně strmý, proporce jednotlivých dovážených komodit se však nezmění.
České firmy otevřou pavilon na veletrhu v západočínském Čcheng-tu
Číst článek
Pokud si tato data od ČSÚ v nejvyšší možné podrobnosti stáhnete do svého počítače a zkusíte s nimi pracovat jako my, narazíte i na další nesrovnalosti: stovky chybějících údajů, drobné překlepy, náhlé změny v řazení zboží do různých kategorií...
Náš graf údaje ČSÚ přebírá a zobrazuje i s těmito nepřesnostmi – není v našich silách ani v silách statistiků všechny opravit a žádná lepší data k dispozici nemáme. Při procházení vizualizace je proto mít na paměti, že zdrojová data nejsou stoprocentní. Kupříkladu náhlý pád dovozu určité komodity z desítek milionů korun měsíčně na nulu nemusí být způsoben jen tím, že se přestala dovážet, ale spíše změnou číselníku nebo úpravou celních pravidel po vstupu do Evropské unie.
V základním zobrazení vidíte deset hlavních skupin výrobků podle mezinárodního členění SITC. Kliknutím na každou z nich – ať už na název vlevo nahoře, nebo na odpovídající plochu v grafu – se dostanete na její podrobné zobrazení s výpisem všech pokategorií. Další kliknutí vám zobrazí ještě podrobnější členění, pokračovat můžete až do hloubky pěti úrovní. Zpět se vrátíte šipkou vlevo nahoře.
Můžete také vyzkoušet vyhledávání, nezapomeňte ale, že například počítače jsou v řeči statistiků "zařízení k automatickému zpracování dat". Celkem statistika obsahuje tři tisíce druhů zboží od soustruhů po parfémy, od jablek po lodní motory.
Jak lze vyčíst z grafu, hlavním tahounem čínského dovozu jsou právě počítače a náhradní díly k nim. Za patnáct let jich Česká republika dovezla za 891 miliard korun. Nejde jen o hotová zařízení, ale také o materiál, z něhož na českém území vznikají další výrobky pro evropské trhy. Nejznámějším a největším příkladem takového dovozce je pardubická továrna tchajwanské firmy Foxconn.
Druhý největší balík dováženého zboží tvoří telekomunikační zařízení, například tedy mobilní telefony. Od roku 1999 jejich dovoz prudce vzrostl, celkem jich na českém trhu z Číny přibylo za 476 miliard korun.
Na třetím místě co do objemu jsou domácí elektrospotřebiče a další elektrotechnika, za patnáct let jde o dovozy celkem za 325 miliard korun.
Ještě zajímavější než celkové objemy dovezeného zboží mohou být komodity, které zaznamenaly nejprudší výkyvy. Najdeme mezi nimi přenosné počítače, paměťové jednotky nebo velmi přesný záznam o extrémně rychlé a krátké špičce české poptávky po čínských solárních elektrárnách.
Stejně podrobný rozbor českého vývozu do Číny přineseme v dalším článku v pondělí.
