Byli prvorepublikoví politici podle vás lepší než ti dnešní?
Čeština, němčina, slovenština, maďarština, polština, rusínština, různá nářečí Ukrajiny, romština, rumunština – to byly jazyky, kterými se mluvilo na území První republiky. Promítalo se toto jazykové rozložení i do složení prvorepublikového parlamentu a vlády?
V Československu byla dva roky po vyhlášení samostatnosti v roce 1920 novou ústavou zřízena parlamentní demokracie. Parlament se skládal ze Senátu a Poslanecké sněmovny.
Obyvatelé se na základě ústavy považovali za příslušníky československého národa a oficiálním jazykem byl československý.
Stát měl ale daleko více obyvatel hlásících se k národnosti německé než slovenské. A problémy byly s hranicemi nového státu.
Neidealizujeme si prvorepublikové politiky, tak jako si idealizujeme samotnou První republiku? Znamenala její multikulturnost výhodu, nebo spíš nenápadnou rozbušku?
Kde byla „kuří oka" v tehdejší domácí a zahraniční politice?
A v čem by se dnešní politici od těch prvorepublikových podle vás mohli učit, a v čem raději ne?
Hostem Markéty Ševčíkové byl v úterý 28. října od 19:10 historik Ivan Šedivý z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
