Život legionářů nebyl růžový. Ale jeho hlavní náplní byla nuda, říká historik Dalibor Vácha

27. říjen 2014

Hlad po knedlících i mazání bot máslem. Cesta kolem světa a fotbalový zápas v Hongkongu. Někteří legionáři žili životem románových postav. Někdy těch ze Švejka a jindy těch od Jacka Londona.

K napsání knihy inspiroval historika Dalibora Váchu legionářský deník, který náhodou objevil v Prachatickém muzeu. „Hledal jsem tam popisy bojů a nenašel. Ale našel jsem tam, co jedli, jak spali a co dělali ve volném čase.“

Každodennost československých legionářů v Rusku nebyla nijak růžová. „Zvláštní je, že nejrozsáhlejší náplní jejich času byla nuda. Oni se zuřivě nudili a z toho plynula i spousta věcí, které tam vyváděli.“

Jak se bavili

Dovedete si například představit, jak ruskou planinou uhání ověnčený vlak s Janem Husem, Janem Žižkou nebo Kozinou v životní velikosti? „To byla jejich zábava a podle fotografií k tomu nepotřebovali ani výtvarný talent.“

Českoslovenští legionáři zažívali všechno. Od hladu až po přebytek jídla, které jim nosili sedláci. „Nadbytek byl takový, že si máslem mazali boty, protože nevěděli, co s ním.“ Ale to byla spíš výjimka. „Zajímavé je, že oni hrozně toužili po knedlících. Ta touha je tam všudypřítomná. Od zajetí až po odjezd domů.“

Od východu na západ

Dalibor Vácha

Románová prvotina Dalibora Váchy líčí šest let ze života legionářů, včetně bitev. „Zborov je ta nejznámější. Byl to ale malý střet ve srovnání s jinými, které byly mnohem krutější a krvavější.“

Z Ruska se často legionáři dostali až dlouho po skončení války, protože se zapojili do ruské občanské války. „Poslední transport přijel do Evropy 11. 11. 1920 a jejich cesta vedla kolem celého světa.“

Kam se hrabou Jack London a Karel May

Část z nich plula podél Indie, další přes Tichý oceán a Spojené státy. „Byli to vojenští turisté.“ Muselo to být neskutečné a exotické dobrodružství. „Oni žili životy románových postav. V roce 1919 sehráli v třeba v Hongkongu fotbalové utkání s místním klubem.“

Dalibor Vácha si myslí, že kdyby psal ve své knize o osudech, které se popisují v denících, tak by mu to kritici otloukli o hlavu s tím, že je to nereálné. „Takže ono je občas lepší si tu zápletku vymyslet než použít tu reálnou. Ta je totiž až nereálná.“

Kdo byl Rudolf Medek? Jak československé legie vůbec vznikly? Jak se legionáři oslovovali?

autoři: Daniela Brůhová , eh
Spustit audio