Odbojář Václav Provazník je na státní vyznamenání navržen již podvanácté

Rekordmanem v počtu návrhů na státní vyznamenání je Václav Provazník. Účastníka národního boje za osvobození a politického vězně komunistického režimu chtěli senátoři vyznamenat in memoriam už jedenáctkrát. Ani jednou jim prezident nevyhověl, proto se o to letos pokusili znovu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu

Předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu | Foto: Filip Jandourek

„Byl odvážný, nebál se vystrčit hlavu, když se válčilo. Měl opravdu docela pohnutý život a řekl bych, že si to vytrpěl v celé šíři,“ vysvětluje senátor Jaroslav Zeman z ODS, který Provazníka na medaili Za hrdinství navrhnul letos.

Václav Provazník byl během druhé světové války členem ilegální odbojové skupiny Tajemník, která bojovala proti nacistům.

Během osvobození v květnu 1945 velel lékařské pohotovosti a zřídil v pražských Holešovicích improvizovanou polní nemocnici, kde ošetřoval jak vojáky, tak osoby, které se vrátily z koncentračních táborů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lékař a odbojář Václav Provazník je letos na státní vyznamenání in memoriam nominován již podvanácté

Pod jeho velením se podařilo zachránit zhruba 800 vězňů. Po převratu v únoru 1948 se ale Provazník vzepřel komunistickému režimu a byl odsouzen k trestu smrti. Později mu byl trest změněn na 25 let žaláře.

Prezidentská kancelář nikdy nekomentuje, proč některým návrhům na vyznamenání nevyhověla. Podle bývalého kancléře Jiřího Weigla ale opakované navrhování nemá valný význam.

„Prezident Klaus každý návrh, který dostal, ať jej využil, nebo nevyužil, nikdy neopustil, neopomněl, ale zařadil ho vlastně do zásoby návrhů na další období, takže jeden návrh stačil, aby se jím v následujících letech prezident dále zabýval,“ upozorňuje.

Winton se vrací do Prahy, zachránce židovských dětí převezme Řád bílého lva

Číst článek

Faktem také je, že prezidenti čím dál méně hledí na návrhy z Poslanecké sněmovny nebo ze Senátu. Například Miloš Zeman loni z 39 návrhů sněmovny vyhověl jen třem.

Prezident Václav Havel akceptoval 60 procent poslaneckých návrhů, jeho nástupce Václav Klaus vyznamenal už jen zhruba každého pátého z navržených.

Podle tajemníka sněmovního podvýboru pro vyznamenání a řády Rudolfa Kubáta je to mimo jiné tím, že Havel návrhy se zákonodárci předem konzultoval. Teď obě komory rozhodují samostatně a pak pošlou usnesení na Hrad. „Pak už je to věc prezidenta republiky,“ dodává Kubát.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme