Izrael zavřel Chrámovou horu, palestinský prezident to považuje za vyhlášení války
Izraelské úřady uzavřely na neurčitou dobu posvátnou Chrámovou horu v Jeruzalémě. Důvodem jsou nepokoje, které se rozpoutaly po útoku na židovského aktivistu Jehudu Glicka. Ten leží s vážnými zraněními v nemocnici, pravděpodobného útočníka izraelská policie zastřelila. Pravicový aktivista usiluje o návrat Chrámové hory do židovských rukou. Její uzavření považuje palestinský prezident Mahmúd Abbás za vyhlášení války.
"Dva tisíce let po zničení posvátného chrámu jsme tu znovu, abychom splnili, co nám Bůh poručil. Řekl: Postavte mi chrám, abych mohl být mezi lidmi. Třetí chrám, který bude sloužit jako modlitebna všem národům, postavíme už brzy," řekl nedávno Jehuda Glick.
Aktivista je zastáncem svobodného přístupu židů na místa, která považují muslimové za posvátná. Na Chrámovou horu mají neomezený přístup právě jen muslimové. Židé, křesťané a další tam mohou přijít jen v určitých dnech a hodinách, a to jen v režimu turistické návštěvy za předpokladu, že se tam nebudou modlit.
O incidentu v Jeruzalémě, po kterém se uzavřela posvátná Chrámová hora, mluví zpravodaj Štěpán Macháček
Mnozí rabínové ale přístup na Chrámovou horu přímo zakazují. Občas se ale po hoře projde izraelský politik a Palestinci to vnímají jako provokaci. Mezi policisty, kteří střeží okolí hory, jsou většinou izraelští Palestinci.
„Je to velice delikátní úkol – udržet v těchto místech klid. A právě nápory některých náboženských aktivistů typu Jehudy Glicka situaci komplikují a přitahují pozornost extremistů z muslimského tábora,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
I přes zákaz se na horu pokusila dostat skupina židovských aktivistů. Policie je ale zastavila.
"Přišli jsme sem vzkázat izraelské vládě, že zklamala. Už celé měsíce jsou židé vystavení na Chrámové hoře a v Jeruzalémě útokům. Vláda je silná proti židům, ale slabá proti teroristům a arabským vzbouřencům," křičí židovský pravicový aktivista.
Podle palestinského poslance knesetu Ahmada Tibbího není k uzavření mešity žádný důvod: „Je to jen kolektivní trest a dokazuje to, že Al-Aksá je pod okupací."
Situace v samotném Jeruzalémě je už od června velmi napjatá. Během léta došlo k několika nábožensky motivovaným vraždám. Arabské čtvrtě zachvátily nepokoje především ve dnech války v Gaze. Včerejší útok na Glicka a zabití palestinského útočníka může situaci výrazně zhoršit.
Navíc hrozí riziko roztržky mezi Izraelem a Jordánskem. Jordánský král je stále ještě ochráncem muslimských svatých míst v Jeruzalémě.
V reakci na to vypukly v arabských čtvrtích města lokální nepokoje. Obavy, že se tyto nepokoje rozšíří a Chrámová hora se stane centrem palestinských demonstrací, vedly úřady k uzavření hory.
Útočník Mutaz Hidžází pocházel z východního Jeruzaléma a byl údajně členem radikální organizace Islámský džihád. V Izraeli si do roku 2012 odpykával jedenáctiměsíční trest za útoky na židy. Při propuštění údajně prohlásil, že je šťastný, že se vrací do Jeruzaléma a že hodlá být trnem v hrdle sionistických plánů na judaizaci města.