Brýle Oculus Rift nás dostanou i na povrch Měsíce
Budoucí uživatelé 3D brýlí pro virtuální realitu se sice budou vyskytovat hlavně mezi vojáky, hráči a různými specialisty, ale možná v budoucnu nezklamou ani zájemce o teleprezenční toulky po povrchu Měsíce.
Dnešním standardem trojrozměrné multimediální technologie typu virtuální realita je nepochybně systém Oculus Rift, tedy náhlavní displej a k němu dodávaný software. Máme-li nasazeny brýle Oculus Rift, obklopí nás ze všech stran plastická 3D virtuální realita, protože displej uvnitř brýlí díky zabudovaným senzorům okamžitě reaguje na změny polohy naší hlavy a naše pohyby. Obraz na displeji se přitom obnovuje každé dvě milisekundy. Ať se podíváme kterýmkoliv směrem, pod jakýmkoliv úhlem, uvidíme na displeji uvnitř brýlí vždy odpovídající a spojitě navazující část nějaké scenérie nebo děje, podobně jako ve skutečné fyzické realitě. Brýle Oculus Rift se momentálně ještě nacházejí ve stadiu experimentálních prototypů pro vývojáře a na trh se dostanou v roce 2015.
Robot Andy bude prostředkem teleprezence na vzdálenost Země-Měsíc
Tým výzkumníků z Carnegieho a Mellonovy univerzity pracuje v rámci soutěže Google Lunar X Prize na pojízdném měsíčním robotovi, který bude moci nejen na Zemi vysílat živé video (což je jednou z podmínek získání ceny), ale toto video bude zároveň trojrozměrné a úhel jeho záběru bude interaktivně ovládat operátor, který k tomu bude používat brýle Oculus Rift. Robot ponese na vrcholku své konstrukce dvojici panoramatických kamer zhruba ve vzdálenosti lidských očí, tyto kamery budou zároveň umístěny na montáži otočné v horizontální i vertikální ose.
Operátor s brýlemi Oculus Rift docílí působivé iluze, že se nachází na povrchu Měsíce, systém tak bude splňovat požadavky teleprezence. Bude si totiž moci sám plynule vybírat úhel pohledu, který se s nepatrným zpožděním, daným vzdáleností Země-Měsíc, přenese do polohy kamery robota. Do brýlí se se stejným zpožděním vrátí změněný pohled na 3D scenérii z okolí robota. Celková prodleva mezi pohybem hlavy a změnou úhlu pohledu v brýlích bude činit něco přes 2,5 sekundy, na což si bude muset operátor zvyknout. Na stejný videosignál budou moci být napojeni i další pozorovatelé, ale ti už nebudou moci mít aktivní roli, vzhledem k omezeným možnostem jednoho pojízdného robota s jedinou dvojicí kamer. V budoucnu však konstruktéři chtějí poslat na Měsíc podobných robotů víc, aby je bylo možno využívat pro výzkumné a vzdělávací úkoly ve větší míře.
Robot dostal jméno Andy, podle Andrewa Carnegieho, zakladatele Carnegieho a Mellonovy Univerzity, a celý projekt je připravován ve spolupráci s firmou Astrobotic, která je sama jednou z odnoží téže mateřské univerzity. Firma Astrobotic vyrábí sadu kosmických robotů pro různé účely - dopravu, průzkum i těžbu surovin. Astrobotic má přitom smlouvu s firmou SpaceX, která se zavázala dopravit Andyho na Měsíc do roku 2016, v rámci své měsíční mise. Firma Astrobotic nabídla prostředky tohoto startu ke sdílení čtyřem dalším účastníkům soutěže, ale zatím patrně nebylo stanoveno konkrétní datum takového startu.
Robot Andy nyní soutěží s roboty dalších sedmnácti týmů o to, kdo z nich bude na Měsíci první, kdo první ujede po povrchu Měsíce dráhu aspoň 500 metrů a kdo první odvysílá svůj videopřenos o vysokém rozlišení směrem k Zemi. Vítěz získá cenu 20 milionů dolarů, přičemž celková suma cen, vypsaná v rámci soutěže Google Lunar X Prize, činí 30 milionů dolarů.
Zdroje: Popular Science, Phys.Org, BBC
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
