Soužití s islámem. Čeho obáváme oprávněně a kde nám podle odborníků chybí informace?
Jedním z nejčastější námětů hovorů nejen u nás ale i v celé Evropě je od roku 2001 „soužití s islámem“ nebo „soužití s muslimy“. Co o Islámu opravdu víme? Kdo z nás četl korán? První díl našeho minicyklu byl úvodem k poznání islámu. S Martinou Kociánovou diskutovali religionista a teolog Ivan Odilo Štampach a arabista Jan Čuřík
Společnost se rozděluje na dva tábory. Jeden z nich vyznává ideologii multikulturalismu, nadšení z obohacení života Evropanů, vděk za poznání, které nám islám v historii předal. Druhý tábor označuje multikulturalismus za populistickou a nebezpečnou ideologii nebo říká, že multikulturalismus selhal a měli bychom se z toho důkladně poučit.
Jaké náboženství je vlastně islám?
Každé náboženství je podle Jana Čuříka takové, jaký náboj mu přiřknou lidé, kteří ho prožívají. A může to být dáno i konkrétním geopolitickým místem, kde se lidé nacházejí.
Je důležité zdůraznit, že Islám obsahuje etické imperativy, které vyznavače zavazuje, aby se chovali slušně k lidem, zodpovědně a eticky. A to naprostá většina muslimů podle Jana Čuříka dělá.
Abrahámovská náboženství: judaismus, křesťanství a islám
Islám je s 1,6 mld vyznavači druhým nejpočetnějším náboženství po křesťanství (2 mld). Patří do trojky na sebe navazujících náboženství, kterým se někdy říká abrahámovská náboženství. V historickém řazení je to judaismus, křesťanství a islám.
Tato tři náboženství mají ve svých pramenech hodně společné látky. V koránu a v dalších textech se hodně dočteme o biblických událostech a o biblických postavách, o Ježíši Kristu a jeho roli i o Marii.
Je multikulturalismus u konce s dechem?
Naprostá většina lidí žije úplně obyčejné životy spotřební společnosti. Nenacházejí žádný rozpor mezi tím, že jsou například občané Finska a muslimy.
Ivan Štampach připomíná, že se začíná mluvit o interkulturalitě. Jedná se o programové soužití kultur. Nejedná se tedy jako v případě multikulturalismu o jejich existenci vedle sebe, ale o sdílení jednoho prostoru. Taky se nově objevuje typ teoretických studií „cross cultury studies“. Studium se zabývá tím, co se děje mezi kulturami. Pokud někdo mluví o konci multikulturalismu tak v tomto smyslu.
„Jistá divokost diskusí českých občanů je podmíněna tím, že naši lidé nejsou konfrontování se životem muslimů,“ říká Jan Čuřík. Pokud se bavíte o islámu třeba ve Francii, tak je důležité vážit svá slova, abyste neurážel občany, kteří tam žijí normální životy. Jsou muslimy pouze nominálně, ignorují ramadán, nedrží půst, nechodí se modlit, pijí alkohol. Žijí naprosto světským způsobem. V Česku je podle arabisty v debatách vyvyšována formální a doktrinální stránka.
Koho pohlcuje Islámský stát?
Islámský stát, velká guerilla, která se prohání mezi Irákem a Sýrií, do sebe nasává mladé kluky, kterým je 18-22 let. Možná vás podle Jana Čuříká překvapí, že u většiny z nich nenajdete naprosto žádný doklad o tom, že by byli nábožensky založení.
Ti lidé zcela zřetelně odcházejí do tisíce kilometrů vzdálených oblastí z důvodu nějakého idealismu. Proto, že to zapadá do jejich představ o historii kolonialismu, o historii vazeb mezi Evropou a blízkým východem.
Ten problém je ryze politický, možná psychologický, ten problém není náboženský.
Islámská identita není pru muslimy identitou jedinečnou
„My žijeme v představě, že pro muslima je islámská identita něco primárního. To není pravda“, říká Jan Čuřík. Pokud jste podle něj občanem Sýrie a žijete v Damašku, tak vaši identitu dělíte dlouhodobě čtyři subidentity.
Ta první vyplývá z toho, že jste muslimem a můžete být například muslimem sunitským nebo šíitským.
„Zároveň jste ale Syřanem, také se velmi silně identifikujete s městem, ve kterém žijete případně se svojí čtvrtí a krom toho se velmi silně identifikujete se svojí širokou rodinou. Tyto čtyři identity jsou pohyblivé písty, které jsou stále ve hře a mezi kterými si můžete do jisté míry ve svém životě stále vybírat,“ dodává arabista.
S čím se identifikují evropští muslimové?
"Samozřejmě se identifikují se svým státem, relativně málo se identifikují se svojí rodinou, a v posledních řekněme 5-7 letech v souvislosti s rozvojem sociálních médií a neosobních forem komunikace se začínají identifikovat s určitou idealistickou mytologií toho, co je to být muslimem," říká Jan Čuřík.
V souvislosti se vznikem Islámského státu lidé pociťují strach. Je oprávněný?
Nucení někoho k náboženství je v rozporu s koránem. Nicméně religionisté pracují s normativním a empirickým náboženstvím. Normativní je náboženství popsané v pramenech. Empirické naproti tomu popisuje, jak to ve skutečnosti je.
A v empirickém islámu násilný přístup k vnucování náboženství existuje, proto je podle Ivana Štampacha důležité, postavit se proti násilí a podpořit umírněné síly.
Islámský stát a jeho fungování podle arabisty Jana Čuříka
Úhel pohledu arabisty Jana Čuříka na otázku Islámského státu bude možná pro někoho překvapivý. Posuďte sami:
"Snažím se dlouhodobě upozorňovat na to, že islámsky stát ztělesňuje mnohem více prvků současné euroamerické civilizace, než že ztělesňuje prvky blízkovýchodní civilizace. Když totiž sledujete fungování mladých lidí, tak vidíte věci, které jsou identické s reakcemi našich mladých kluků.
Ať už se jedná o fascinaci mobilními telefony, kamerami. Tím, že jakoukoli scénu, která se děje ve vašem životě můžete zachytit.
Islámský stát kopíruje fungování banální soukromé firmy. Nikdy do roku 2013 jsem neviděl v případě islamistických hnutí tak obrovskou posedlost vedením účetnictví, jako tomu vidíte v islámském státu.
Když se podíváte na reakce lidí na blízkém východě, ve východní Sýrii nebo severním Iráku je evidentní, že největší problém pro ně nepředstavují radikálové ze Saudské Arábie nebo z Jordánska, ale představují to právě ti evropští muslimové, kteří jsou neznalí lokálních problému, neznalí islámu a nehovoří arabsky.
O to více jsou ale násilní a agresivnější. A kdybyste je vyměnila z kohokoli z tvrdého jádra Sparty nebo Baníku Ostrava, tak to bude úplně stejné."
Blízký versus vzdálený nepřítel islámu tedy kyvadlo se stále pohybuje
Jednání muslimů není nevypočitatelné, je dobře sledovatelné a lze - do jisté míry - na ně dobře reagovat.
Jan Čuřík vysvětluje, že blízký nepřítel islámu byl od konce 80 let ztělesňovaný blízkovýchodní režimy, proti kterým se snažili neúspěšně bojovat. V 1999 přenesl na jistý okamžik zájem o vzdáleného nepřítele. Ten byl představován USA a do jisté míry Izraelem a vedl k útokům 2001. Ale myšlenka boje proti vzdálenému nepříteli se z radikálních uskupení zase vytratila.
"Dnes jsme tedy v situaci, kdy tyto formace hovoří o tom, že je nutné vést boj opět proti blízkému nepříteli. A až jemné americké útoky před třemi týdny opět možná obrátí to kyvadlo na vzdáleného nepřítele," uzavírá Jan Čuřík.
Záznamy pořadu najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
