Rok po tajfunu se Filipínci stále spoléhají na cizí pomoc, přichází i z Česka

Filipínci postižení tajfunem Haiyan se bez zahraniční pomoci neobejdou. Rok po přírodní katastrofě stále tisíce obyvatel postižených obcí přežívají v provizorních přístřešcích a do zničených měst se život vrací jen pomalu. Pomáhají jim i Češi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rok po katastrofě tisíce Filipínců stále přežívají v provizorních podmínkách

Rok po katastrofě tisíce Filipínců stále přežívají v provizorních podmínkách | Zdroj: Reuters

Tajfun Haiyan vyhnal z domovů přes čtyři miliony lidí, kteří během několika vteřin přišli prakticky o všechno. Naštěstí reakce mezinárodního společenství tehdy byla velmi rychlá. A pozadu nezůstali ani Češi.

„My jsme se v podstatě hned po tajfunu zaměřili na rychlou humanitární pomoc, to znamená distribuci jídla, hygienických prostředků. První distribuci potravin jsme uskutečnili týden po tajfunu,“ vzpomíná Petr Drbohlav z organizace Člověk v tísni, která pokračuje v projektech v provincii Východní Samar.

Právě tam totiž supertajfun Haiyan, Filipínci nazývaný Yolanda, udeřil nejdříve, a to rychlostí 315 kilometrů v hodině, a těžce postihl tamní zemědělce i rybáře.

Přehrát

00:00 / 00:00

O české pomoci Filipíncům postižených tajfunem Haiyan natáčel zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

„Filipínci říkají, že obnova kokosových plantáží bude trvat nějakých devět deset let, takže zajistit způsob obživy pro lidi v těchto oblastech je strašně zásadní, aby nebyli závislí na dalších a dalších distribucích potravinové pomoci,“ vysvětluje Petr Drbohlav s tím, že takto už podpořili téměř 450 rodin.

Češi totiž poslali na pomoc Filipínám přes dvacet milionů korun. Filipíny přitom v minulosti nepatřily k zemím, které by byly příjemcem velké humanitární pomoci z České republiky. To se ale po tajfunu Haiyan změnilo.

„V tuto chvílí na Filipínách máme čtyři české nevládní organizace a je jasné, že minimálně dvě z nich budou operovat na Filipínách po delší dobu. Současně dáváme malé rozvojové projekty, což znamená, že Filipíny se dostaly na běžnou mapu naší rozvojové pomoci, a znamená to samozřejmě velkou viditelnost a velké šance pro nás tady na Filipínách,“ potvrzuje velvyslanec České republiky na Filipínách Jaroslav Olša junior.

Pražské Jezulátko nám pomohlo přežít tajfun, věří Filipínci z Taclobanu

Číst článek

Manilu i Prahu přitom spojují společné kulturní a historické tradice. Filipínci například uctívají Pražské Jezulátko, jehož kopie se nacházejí v několika filipínských kostelech. Největším přítelem filipínského národního hrdiny Rizala pak zase byl litoměřický profesor Blumentritt.

„My tady navazujeme na historii, kterou máme. V 17. století tady Češi zakládali první botanické zahrady, objevovali nové druhy zvířat. Vůbec první popisy přírody z Filipín, což se tady málo ví, pocházejí právě z Českého království. Takže jedna část naší rozvojové pomoci je věnována právě ochraně přírody, která je tady jedna z nejvzácnějších na světě,“ připomíná zástupce českého velvyslance v Manile Jan Vytopil.

Záchranná stanice Talarak | Foto: Jan Vytopil

A jak dodává, česká rozvojová pomoc na Filipínách tak oproti loňskému roku vzrostla více než desetkrát. „Máme tady projekt na ostrově Negros, který je tam trochu mimo pozornost ostatních rozvojových agentur. Je to projekt Talarak, který chrání a rozmnožuje kriticky ohrožené druhy ptáků.“

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme