Transformace Barmy vázne, Su Ťij se prezidentkou stát stále nemůže
Do Barmy míří americký prezident Obama. Když byl v Myanmaru před dvěma lety, země se právě otevírala světu a za příslib demokratických změn rušily západní státy ekonomické sankce. Do Barmy proudí zahraniční investice, většina politických vězňů je na svobodě, zdá se ale, jako by se proces transformace zastavil. Pokud budou příští rok slíbené volby, odehrají se nejspíš podle staré nedemokratické Ústavy a symbol barmské demokracie, Su Ťij, se o křeslo prezidentky nemůže ani ucházet.
U počítačů sedí sedm lidí, sledují televizní obrazovku, na které se odehrává přímý přenos z jednání parlamentu, a vše si zapisují. Už dva roky vyhodnocuje Iniciativa pro otevřenou Barmu práci parlamentu.
„Nahráváme televizní přenosy, studujeme a analyzujeme zápisy ze všech schůzí, snažíme se mluvit s poslanci. Zpočátku na to vůbec nebyli připraveni. Dívali se na nás přes prsty, i oni se teprve učí komunikovat,“ vysvětluje vedoucí projektu TintShori.
Transformace Barmy jakoby uvízla na mrtvém bodě. V Yangonu natáčel zvláštní zpravodaj ČRo Jaromír Marek
Poslední demokraticky zvolený parlament skončil v roce 1962. Od té doby vládla vojenská vláda. Tři roky stojí v čele země vláda civilní. Většinou jsou to ale generálové, kteří právě svlékli uniformy. V zemi také stále platí ústava, kterou si armáda napsala doslova na míru.
„Ústava vychází z principu, že armáda ovládá lidi a ne, že armáda lidem slouží. To se musí změnit,“ říká U Tin Oo, druhý muž opoziční Národní ligy pro demokracii.
Podle ústavy je například čtvrtina všech poslaneckých křesel automaticky vyhrazena armádě. Bez ní prostě ústavu změnit nejde, i když požadavek na změnu ústavy podepsalo pět milionů lidí. Jedním z nich byla i paní Cho.
„Chci, aby se paní Su Ťij dostala do prezidentského úřadu. Zatím se o tom nejedná, ale věřím v sílu lidí. To nemůže už vláda ignorovat,“ říká.
Voleb se Su Ťij určitě zúčastní
Ústava obsahuje i kontroverzní článek, podle kterého se nesmí stát prezidentem nikdo, kdo má v rodině cizince. Děti Su Ťij ale mají britské občanství.
„Snažíme se dělat maximum pro to, aby se to změnilo. Chceme aby, byla prezidentem. Musí jím být. Jiného kandidáta nemáme,“ přiznává místopředseda NLD U Tin Oo.
„Voleb se Su Ťij určitě zúčastní, je ale otázkou, jestli bude prezidente nebo ne. Zaručeně bude poslankyní, tak jako dosud,“ předvídá politický lídr Koo Koo Dží.
Právě o něm se mluví jako o muži, který by v případě, že se ústavu změnit nepodaří, sám do prezidentského křesla mohl usednout. Zatím ale není jisté, jestli vůbec volby budou. Transformace Barmy, jakoby uvízla na mrtvém bodě.
