Miroslav Štěpán čelil v listopadu 1989 výtkám studentů. Zasloužily si vysoké školy restart?

Komunisté v Československu měli moc nad celým životem člověka. Rozhodovali, které dítě bude studovat nebo jaké knihy mají lidé číst. Na vše dohlížel obávaný policejní útvar Státní bezpečnost a síť tajných spolupracovníků. V Praze vládl nesmlouvavě Miroslav Štěpán. Jeho oficiální funkce zněla vedoucí tajemník Městského výboru KSČ. Stál za rozhodnutími o zásazích proti opozici v lednu 1989, ale údajně také 17. listopadu 1989.

Už na konci prosince 1989 skončil ve vazbě a z vězení vyšel až v roce 1991. Ještě 16. listopadu však v plné síle přijal zástupce vysokoškoláků. Slyšel ovšem hlavně výtky.

Studentům se například nelíbilo, jakým způsobem se na vysokých školách vyučují společenské vědy. Podle vysokoškoláků si totiž tyto obory a jejich obsah vykládá každý jinak. Stěžovali si také na nedostatek odborné literatury.

Miroslav Štěpán si výtky a argumenty poslechl. Následovala neformální debata, ve které uznal, že spousta věcí na vysokých školách by si zasloužila „restart“.

Demokratizace vysokých škol podle Štěpána musí pokračovat a nutný podle něj byl daleko pružnější a účinnější dialog studentů s učiteli a s dalšími vědeckými pracovníky.

Situace na vysokých školách byla aktuálním tématem i v následujících dnech. 17. listopadu je mezinárodní studentský svátek. Vysokoškoláci se v roce 1989 chystali na Albertov, na vzpomínkovou akci. A to přímo na místě, kde se v roce 1939 loučili studenti s kolegou Janem Opletalem, který zemřel po zásahu německou střelou při protinacistické demonstraci.

autor: vob
Spustit audio