Americká armáda chce vyvinout létající základnu pro letadla

Americká armáda měla něco podobného ve své pravidelné výzbroji naposledy v 30. letech 20. století, kdy oblohu křižovaly její obří vzducholodě USS Akron a USS Macon. Ty měly k dispozici speciální vypouštěcí a záchytná zařízení pro malé dvojplošníky, pro něž sloužily jako létající základny. Součástí obou vzducholodí byl i menší vnitřní hangár. Oba stroje lehčí než vzduch však byly zničeny nebo vážně poškozeny během bouřek.

Kromě zmíněných vzducholodí některé letecké armády světa experimentovaly s malými tzv. parazitními letadly, nesenými buď pod křídly, pod trupem nebo na křídlech velkých bombardérů. Různé pokusy v tomto směru probíhaly od desátých do padesátých let 20. století, v rámci ozbrojeného letectva Velké Británie, USA, Německa a SSSR (projekt Zvěno). Nakonec se však pro zvětšení operační oblasti či doletu letadel ukázala jako lepší a levnější technologie tankování letadel za letu a proto létající základny pro letadla prakticky zmizely.

Od 60. let až dodnes byly vlastně podobné stroje pouze doménou sci-fi, her a comicsů (Avengers/Agenti SHIELDu, Doctor Who, Captain Scarlet, StarCraft nebo Sky Captain and The World of Tomorrow), kde často získaly efektní a nereálnou podobu obrovských letadlových lodí, neekonomicky nadnášených gigantickými vertikálními rotory či turbínami. Ideu tohoto pompézního typu se však podařilo zatím realizovat jen tvůrcům velmi malých a dálkově řízených leteckých modýlků, konkrétně v decimetrových rozměrech (např. na letošní přehlídce modelářského serveru Flite Test). Z létající malé kvadrokoptéry zde dokonce startoval malý model letadla. Pouze v 70. letech se v USA objevil projekt, jak přebudovat vnitřek Boeingu 747 na menší hangár a mateřskou “vzdušnou loď” pro menší letadla.

Představa obrovských letadlových lodí, neekonomicky nadnášených gigantickými vertikálními rotory, se zatím daří realizovat jen v podobě malých modelů|foto: Flite Test

Agentura DARPA však nedávno iniciovala projekt létající základny pro malé bezpilotní letouny. Podobná základna, sloužící letadlům s lidskou posádkou, by totiž byla neskutečně složitá a drahá. Tento stroj také patrně nebude žádný gigant a nebude ani sloužit k bojovým operacím. Jím nesená menší bezpilotní letadla budou sloužit spíše k průzkumu či k dopravě malých nákladů. Sama mateřská létající základna vznikne nejspíše rekonstrukcí už existujícího středně velkého nákladního letadla, jako je například Lockheed C-130 Hercules, nebo bombardérů B-52 Stratofortress nebo B-1B Lancer.

Ilustrace, jak by mohla fungovat létající základny pro malé bezpilotní letouny|foto: DARPA

Zdroje: Popular Science 1, Popular Science 2, Engadget 1, Engadget 2, Washington Post, SPLOID Gizmodo, Wikipedia, FedBizOpps.gov, DARPA