Philae poslal první fotky z komety. Je ale neznámo kde a 'umírá'
Vědci z Evropské kosmické agentury pátrají po tom, kam se na kometě 67P zatoulal vesmírný modul Philae. Nepřistál totiž tam, kde měl. Spojení mezi Philae a Zemí ale funguje. Modul už zaslal první fotografie.
Na jednom ze snímků modul vyfotil povrch komety během svého letu. Vypadá to podobně jako známé záběry z přistání Apolla 11 na Měsíci.
Zajímavější je ale jiný snímek, na kterém Philae zachytil sám sebe, respektive část svého ramene. Na pozadí je vidět velký členitý útes.
„Je to pohled do úplně jiného světa,“ shrnul odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl a připomněl, že lidstvo přistálo s vesmírným modulem na podobném tělese vůbec poprvé.
Vědci z ESA uveřejnili první záběry, které modul Philae pořídil na kometě 67P. Podrobnosti připojil odborník Tomáš Přibyl
Je tu ale problém. Ve chvíli, kdy Philae poprvé dosedl na povrch a vyslal signál přistání na Zem, se ukázalo, že něco není v pořádku. Vykazoval totiž pohyb.
„Kometa má nesmírně slabou gravitaci, váha modulu je zhruba jeden gram - jako list papíru. Z komety ho může ho odfouknout i odpařovaný materiál,“ vysvětlil Přibyl s tím, že modul na kometě po přistání několikrát poskočil.
„První skok trval hodinu a padesát minut. Modul se pohyboval rychlostí jeden metr za vteřinu. Druhý byl mnohem pomalejší a kratší - jen několik centimetrů za sekundu a trval asi sedm minut,“ uvedl vedoucí přistání německý vědec Stephan Ulamec.
Během těchto dvou skoků modul urazil asi kilometr vzdálenosti. Vědci se teď budou snažit najít jeho přesnou polohu podle času střídání denního a nočního cyklu.
Potíže s dobíjením
Hlavní problém ale je, že modul přistál ve stínu velké skály. Je totiž závislý na slunečním záření, ze kterého se dobíjí dvě baterie.
„Skončil na trochu nešťastném místě, není úplně na rovince, kde na něj mělo svítit slunce, aby jeho baterie pracovaly. Je to smůla,“ řekl k tomu Přibyl.
V důsledku se může například stát, že modul bude muset kvůli úspoře energie omezit svou aktivitu.
Zatím však není jisté, jak ho menší příjem energie ovlivní. Pořád totiž čerpá z baterií, které vydrží asi 60 hodin.
„Ta mise pomalu 'umírá'. Jde o to, abychom z ní vyždímali co nejvíce,“ upozornil v této souvislosti Přibyl a prozkoumávání komety označil za velkou cestu do neznáma.
Aktuálně modul měří zdejší magnetické pole. Má k dispozici ještě teploměr, vrtnou soupravu nebo harpuny, které můžou proniknout pod povrch komety.
Vědci z Evropské vesmírné agentury teď zjišťují, které z těchto systémů fungují, aby je mohli použít.
