Šestina Čechů si musí přivydělávat, plat jim nestačí
Přibývá Čechů, kteří mají více než jednu práci. Dvě a více zaměstnání přiznává zhruba 113 tisíc lidí. Podle odhadů analytiků jich je ale ve skutečnosti mnohem víc. Další tisíce totiž pracují takzvaně načerno, a ti ve statistikách chybí. V průzkumech se k práci bokem hlásí dokonce každý šestý člověk.
„Náhodou jsem narazil na inzerát castingové agentury, která nabízí práci v reklamě. Tak jsem se zkusil zaregistrovat a od té doby mi zasílají nabídky na focení nebo natáčení různých reklam. Takže jsem k přivýdělku přišel úplnou náhodou,“ popisuje svou cestu k přivýdělku Jiří, který pracuje jako manažer v pražské firmě.
Brigádu si ke své práci našel nedávno, kancelářské prostředí teď často mění za ateliér. Peníze, které si focením vydělá, posílá na spořicí účet pro případ nečekaných výdajů. Skloubit dvě práce najednou mu problém nedělá.
Podle průzkumů si každý šestý Čech ke svému platu přivydělává, proč tomu tak je, zjišťovala redaktorka ČRo Zuzana Švejdová
„Zkombinovat ten přivýdělek s mojí prací jde docela snadno. Castingy probíhají v různých časech, natáčení potom většinou o víkendu. A hlavně je to dobře finančně ohodnocená práce. Takže i když je třeba občas si vzít volno, pořád se mi to vyplatí,“ dodává.
Na rozdíl od pana Jiřího, který má přivýdělek spíš jako koníček, v Česku přibývá lidí, pro které je další práce nutností.
„Poměrně výrazná část nevystačí s jedním příjmem. Je vidět, že když se na pracovním trhu příliš nedaří, tak potřeba druhého zaměstnání poměrně rychle roste. Lidé jsou ochotni opravdu vzít za vděk i práci načerno, pokud je k tomu životní situace nutí,“ potvrzuje analytik pracovního trhu Tomáš Dombrovský.
Práce načerno se může prodražit
Takzvaně načerno pracují podle expertních odhadů v Česku dlouhodobě desítky tisíc lidí. Pro některé firmy i pracující je výhoda v tom, že z odměny neplatí žádné daně.
Jenže taková práce je nelegální a hrozí za ni vysoké pokuty. V případě zaměstnanců do výše 100 tisíc korun, u zaměstnavatelů dokonce až 10 milionů korun.
„Nejtypičtější formou při legální práci v druhém zaměstnání jsou nárazové brigády a přivýdělky. Třeba lidé, kteří pracují v sezónních oborech, v hotelových službách, průvodcovství, kde je to opravdu dané tou sezónou, tím jak mají zakázky ve svém typu činnosti,“ říká Tomáš Dombrovský.
Lidé si ale přivydělávají i příležitostným doučováním, fotografováním nebo doplňováním regálů v supermarketech. Brigády nebo zkrácené úvazky hledají nejčastěji studenti nebo samoživitelky, není to ale pravidlo.
„Co se týče zaměstnanců například s vysokoškolským vzděláním i v této oblasti jsou mnohdy přivýdělky poměrně obvyklým způsobem zaměstnání. Řekl bych, že zde nejde většinou o druhý pracovní poměr, ale právě o přivýdělek k nějaké činnosti,“ podotýká manažer společnosti Manpower group Jan Hendrych.
„Druhé zaměstnání má kolem 100 až 120 tisíc osob. Převážná většina druhých zaměstnání je na dohody, nebo jsou to osoby, které pracují jako podnikatelé. Ve srovnání s Evropou, hlavně se státy jako Německo nebo Holandsko, je to relativně nízký podíl. U nás se ta druhá zaměstnání kumulují do městských sfér, často to může být kombinace částečného úvazku na univerzitách,“ vysvětluje analytik Českého statistického úřadu Ondřej Nývlt.
Lidé více podnikají
A přibývá i lidí, kteří se vedle běžného zaměstnání pouští do vlastního podnikání. Třeba jako paní Ema, která šije dětskou módu. Zpočátku to byl jen koníček, časem ale výroba rozšířila.
„Tou poptávkou a dalšími lidmi, kteří si od nás už něco koupili, pak se ptali, jestli nevyrábíme toto a toto, se vlastně začaly věci vyrábět. Momentálně fungujeme na bázi e-shopu, pak máme ještě pár lidí, kteří ty věci rádi prodávají,“ popisuje.
Kombinaci práce a podnikání v současnosti využívá zhruba 400 tisíc lidí. Nejvíce pracovních nabídek je tradičně v Praze, následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně krátkodobých přivýdělků je ve Zlínském kraji a na Vysočině.
