Sdružení bývalých politických vězňů: Požadujeme od vlády plošnou exhumaci, která by se zabývala zločiny komunismu

Kvůli určení Toufarových kosterních pozůstatků bylo před necelými dvěma týdny vyzvednuto asi 200 skeletů. V současné době je zkoumají vědci. Toufarovy ostatky se hledají kvůli jeho blahořečení.

Jednání pražského magistrátu, který se k exhumaci odhodlal, je i terčem kritiky. Historik Petr Blažek v našem vysílání tehdy mluvil o „exkluzivní exhumaci“, která je neúctou k ostatním pohřbeným.

Polákům se už podařilo určit totožnost 30 obětí totalitního režimu, které skončily v masovém hrobě na varšavském hřbitově.

Čtěte také

Podobné námitky jako historik Petr Blažek má i Sdružení bývalých politických vězňů.

„Vzhledem k tomu, že je 25 let po listopadu 1989, požadujeme od vlády plošnou exhumaci, která by se zabývala zločiny komunismu. Tím by se snad objasnily osudy politických vězňů a místa jejich posledního odpočinku, jako jsou hřbitovy po celé republice typu Ďáblice, Motol, Jáchymov, Příbram, Valdice a další,“ říká tajemník sdružení Jiří Línek.

Podle něj je na ďáblickém hřbitově 70 šachet a v každé z nich kolem 40 lidí:

„Z těchto lidí dneska víme jmenovitě zhruba 150 až 170, z toho jsou dva popravení. Ostatní jsou zemřelí ve výkonu trestu. Ale nezná se zatím přesně počet dětí a počet zemřelých ve vyšetřovací vazbě.“

V Motole je údajně 44 lidí a ví se jen částečně konkrétně kde těla jsou.

„Docent Jiří Nedoma, který se touto otázkou zabýval v roce 1990, inicioval šetření zločinů a jejich obětí, kde se nacházejí, ale toto řízení bylo zastaveno po dvou letech. Nebyla společenská objednávka, aby se to řešilo. Dvacet pět let po sametové revoluci se přesně neví, kde, kdo a v jakém množství skončil,“ vysvětluje tajemník Sdružení bývalých politických vězňů Jiří Línek.

Tvrdí, že digitalizace pokročila, a tím se zvýšila pravděpodobnost dohledání identity konkrétních lidí.