Příběh "norských dětí" pořád nekončí

19. listopad 2014

Případem tzv. „norských dětí“ se začali zabývat poslanci Evropského parlamentu. Pod kritický otevřený dopis adresovaný Norsku se podepsalo už přes 40 politiků napříč frakcemi i národy. Na české straně se aktivizují občané a i oficiální místa konají. Na situaci matky Evy Michalákové se však v praxi vůbec nic nemění. Chlapci zůstávají v pěstounských rodinách a dle informací ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Eva Michaláková neuspěla u štrasburského soudu.

Těm, kdo pečlivě sledují média, je případ dostatečně znám. Češce Evě Michalákové, žijící dlouhodobě v Norsku, byli před více než třemi lety odebráni dva synové pro podezření ze sexuálního zneužívání dětí otcem. Byli odebráni oběma rodičům. Podezření otce a později i matky se v trestním řízení nikdy neprokázala, norská policie případ odložila a dokonce prý svědčila v jejich prospěch.

V civilním řízení však rodiče o syny přišli. Norský úřad na ochranu dětí Barnevern totiž jedná zcela nezávisle a všechna patra norského soudnictví potvrdila odebrání – v zájmu dětí. Ty smí matka vidět jen dvakrát do roka na dvě hodiny, nesmí s nimi mluvit česky ani projevovat emoce.

Podle české advokátky Dory Bokové se soudy opíraly především o posudky znalců, které však byly zpracovány až po umístění dětí do pěstounské rodiny.

Případ vyvolal v posledním půlroce hodně pozornosti ze strany českých médií. Opakovaně se objevovala kritika, že naše úřady a naši politici pro paní Michalákovou nedělají dost. To se změnilo. Po diplomatických linkách se snažili mnozí a premiér Sobotka projevil přání setkat se s pani Michalákovou osobně. Ovšem je pravdou, že nikdo – včetně ombudsmanky Anny Šabatové – zatím nic nezmohl.

„Ten případ je prostě norský,“ uvedl v televizi DVTV ředitel brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán, když osvětloval složitost situace.

Čtěte také

Nyní se čeká na další krok ze strany matky. Od dubna má totiž možnost podat opakovanou žádost o změnu rozhodnutí – tedy o opětovné svěření synů do vlastní péče

Zdeněk Kapitán mimo jiné v DVTV připustil, že kdyby byl na místě bezmocné matky, své děti by se z Norska pravděpodobně pokusil unést.

Podle petičního výboru na podporu návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky se žádný únos se nechystá, především z obav o bezpečnost dětí. Matka si navíc v otevřeném dopisu panu Kapitánovi postěžovala, že ve věci možného únosu musela vypovídat v Norsku na policii. Přestřelka ilustruje situaci velmi výmluvně. Když o únosu, coby východisku, mluví i šéf úřadu, který má mezinárodní vyjednávání o dětech na starosti, měli bychom zbystřit. Matka zejvně nemá mnoho šancí na úspěch. Jenže vzdát se nehodlá.

„Museli by mne zabít, aby je adoptovali,“ shrnuje paní Michaláková svou odhodlanost.

Návrh na zbavení rodičovských práv měl padnout v Norsku už v září. Paní Michaláková to považuje za vyhrožování ze strany úřadu, který byl nespokojen, jak kauzu medializuje. Norské velvyslanectví v Praze však uvádí, že „rodiče mají právo vyjadřovat se svobodně o případech skrze média. Žádným způsobem tím neriskují, že budou za toto potrestáni či trestně stíháni.“ Opakovaně se od Norska dozvídáme, že je důležité, aby názory v médiích vycházely ze správných a věcných informací, jenže tyto informace není kde získat. Barnevern je vázán mlčenlivostí – opět v zájmu dětí.

Další jednání v Norsku mělo proběhnout 18. listopadu. Bylo však odloženo na žádost paní Michalákové. Její nová advokátka se potřebuje v případu zorientovat.

Česko – ústy ředitele ÚMPODu Zdeňka Kapitána, ale i ministerstva zahraničních věcí - opakuje, že řešení vede přes soudní rozhodnutí na území Norska. Jitka Chalánková z TOP 09 však oponuje, že děti i jejich matka mají české pasy, jsou čeští občané, a proto se na ně vztahuje i jurisdikce česká. Vláda by podle ní měla jednat a děti vyžádat.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se případem údajně odmítl zabývat. Rozsudek však zatím žádná ze stran sporu nemá a Dora Boková považuje za podivné, že se o rozhodnutí soudu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová zmínila v médiích.

Čtěte také

Podle petičního výboru, který se Evě Michaláková snaží pomoci, padla ve Štrasburku poslední teoretická překážka pro to, aby Česká republika vzala Evu Michalákovou a její syny pod svou diplomatickou ochranu. Zdeněk Kapitán, který v minulosti tento instrument ministru zahraničí sám navrhl ke zvážení, však míní, že pro jeho uplatnění nejsou splněny právní podmínky. Přichází prý v úvahu tam, kde žádná jiná cesta není.

Totéž tvrdí ministerstvo zahraničí. Podle šéfky sekce právní a konzulární Jany Reinišové by náš stát rovněž musel prokázat, že Norsko porušilo mezinárodní právo. Česko podle ní i nadále volí cestu diplomatických intervencí. Proto doufejme, že nová norská advokátka paní Michalákové bude schopnější, než její předchůdkyně.

Poslankyně Jitka Chalánková se včera 18. listopadu sešla s novou velvyslankyní Norského království v ČR, paní Siri Ellen Sletnerovou. Shodly, že je v zájmu obou zemí případ vyřešit.

Poslankyně hodlá i nadále tlačit na vládu, aby konala. Jako možnou cestu vidí mezivládní, mezistátní dohody. Podle Jany Reinišové to však není řešení, které by bylo rychle na stole.

Podle paní Michalákové byli její synové v pěstounské rodině po odebrání nešťastní. Chtěli zpět k mamince. Dnes je však klidně možné, že o návrat k matce ani nebudou stát. Barnevern dělal vše pro to, aby s ní ztratili kontakt. Česky už pravděpodobně nemluví a s ohledem na to, jak dlouhou dobu pobývají v pěstounských rodinách, začíná také stále více vážit argument, že návratem zpátky utrpí další trauma.

Mladšímu chlapci nebyli ani tři roky, když byl odebrán, teď je mu šest. V tomto věku se dítě stává samostatnou jednotkou a utváří si ty nejdůležitější vazby k lidem okolo sebe. Máma, kterou vidí dvakrát do roka na dvě hodiny, pro něj pravděpodobně přestala být mámou v klasickém slova smyslu. Smutný příběh hodný zfilmování, jež si nezadá s antickými tragediemi.

autoři: luv , Jan Blažek
Spustit audio