Architekt Hnilička: Nové stavební předpisy pro Prahu se osvědčily v celé Evropě
Jestli rozšiřovat, nebo zahušťovat, je dilematem většiny světových metropolí. Praha se rozhodla pro druhou variantu, a pod názvem Pražské stavební předpisy se skrývá revoluce v budoucím stavění.
Příznivci nových předpisů si pochvalují, že se hlavní město dotvoří podle jednotného a logického řádu. Odpůrci se obávají zastavění zelených ploch, omezení parkovacích míst nebo ohrožení chodců.
V pořadu Pro a proti vyjádřil své výhrady místopředseda klubu zastupitelů České sociální demokracie v Praze Jan Slezák.
„Jednak se mi nelíbí, že se jedná o technický předpis, a jako takový měl být notifikován u Evropské komise,“ zmínil formální nesrovnalost místopředseda.
Připomínky k samotnému obsahu stavebních předpisů má ale Slezák také.
Slezák: „Dokážu pochopit zahušťování výstavby tam, kde je třeba metro. Praha má jednu z nejdražších doprav v Evropě, a je to jen tím, že se v roce 1974 připojily městské části nebo vesnice, Praha se rozplizla a rozvolnila, a doprava se zdražila. Nedovedu si ale představit zahušťování v centrálních částech města.“
Jedním z důsledků zahušťování je i dopad na dopravu a její účastníky: chodce, cyklisty i automobilovou dopravu.
„My si myslíme, že oddělené cyklostezky jsou daleko bezpečnější. Když jedu po Žižkově, tak mi nepřipadá, že je bezpečné, když je cyklostezka ukončena, a cyklista pokračuje v běžném silničním provozu,“ řekl Jan Slezák.
Garant Pražských stavebních předpisů a 1. místopředseda České komory architektů Pavel Hnilička nové stavební předpisy vnímá jako návrat k ověřeným principům.
Hnilička: „Nejvíce si cením tradičních nástrojů plánování města jako je uliční stavební čára, regulovaná výška budovy a výškové hladiny, které se nám 25 let po revoluci povedlo vrátit do právního řádu. Jsou to principy, které běžně platí ve vyspělé Evropě, platily u nás i za první republiky, a my jsme je do právního řádu vrátili."
Důsledky zahušťování pro městkou dopravu obhajoval architekt také historicky: „Myšlenka vznikla v 60.letech, kdy přibývalo aut, a začala okupovat veřejná prostranství. Tehdy se objevovaly první kritické ideje, a uplatnění našly až v 90. letech."
Zkušenosti ukazují, že provoz na komunikaci je bezpečnější, pokud je smíšený. „Když od sebe oddělíme automobily a chodce, které dáme do nějakého koridoru, stranou, potom má automobil volnou dráhu.“
To podle Hniličky vede jen k tomu, že si automobilisté zvyknou, že jsou sami, a začnou jezdit vysokou rychlostí.
„Taková jízda je nejen nebezpečná, ale zároveň se totálně degraduje celé veřejné prostranství,“ vysvětlil místopředseda České komory architektů a vedoucí týmu tvůrců nových stavebních pravidel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.