Proč létají čarodějnice na koštěti?
Když se řekne čarodějnice, mnoho z nás si představí ženu letící na koštěti. Podle historiků má tento obrázek původ ve středověké Evropě. Stojí za ním jen mýty a pověry, nebo má i racionální vysvětlení?
Neslavně proslulé hony na čarodějnice často mířily na místní ženy-bylinkářky. Dříve totiž lidé nedokázali vysvětlit působení některých látek, a tak účinky určitých druhů bylinek připisovali kouzlům a čárám. Tím spíše, pokud šlo o účinky halucinogenní.
Některé látky s halucinogenními účinky působí silněji a bez nežádoucích účinků, když se aplikují do podpaží nebo na silně prokrvenou sliznici ženských pohlavních orgánů. A protože koště bylo nejblíže, údajně po něm bylinkářky sahaly, aby takto dosahovaly omamných stavů. Odtud prý, řečeno trochu vulgárně, vznikla představa „pohybu na koštěti“.
Koště souvisí i s pozicí ženy ve společnosti v dobách, kdy Evropa procházela fundamentální proměnou. Bývá totiž spojeno s domácím prostorem, domácími pracemi. Vylétat z komína pak značilo symbolicky tento prostor opouštět. Koště hrálo roli i v dalších, například pohanských rituálech – násada představovala symbol mužství a štětiny odraz ženské energie.
A proč létání? Když aplikace omamné látky přinese kýžený stav, nezřídka se jedná o pocity létání, přemístění na dlouhé vzdálenosti či jiné, stěží popsatelné, „nadpozemské“ stavy.
Zda je toto vysvětlení pravdivé, se nám však nikdy nepodaří s jistotou ověřit. Nesmíme také zapomenout, že většina našich znalostí o těchto dobách a jevech pochází z popisů inkvizitorů, kteří zaznamenávali věci po svém, tedy tak, aby co nejvíce očernili a démonizovali ženy a muže obviněné z čarodějnictví. Obvinění byli také velmi často mučeni a přiznali se k čemukoli, co po nich inkvizitoři chtěli.
