Oddělujme vládní turistiku od legitimního marketingu, říká o Zemanově misi bankéř Jonáš
Kazachstán a Tádžikistán jsou zeměmi prvořadého zájmu, nebo tak aspoň vysvětil důvod pro jejich návštěvu prezident Miloš Zeman. V jejím průběhu podepsali zástupci českých firem jen v Kazachstánu dohody údajně za 450 miliónů dolarů.
„Je třeba se držet čísel,“ uvedl v Ranním Plusu investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Jestliže 85 % českého exportu směřuje do zemí Evropské unie, a do Ruska a Číny necelá 4 %, měla by se ekonomická diplomacie spíše soustředit na oněch 85 %, a nikoli na možná zajímavé, ale víceméně okrajové oblasti, vysvětlil finančník.
„Musíme oddělovat vládní turistiku od legitimního marketingu,“ radí Jonáš.
I když účastníci kazachstánsko-tádžikistánské mise z řad podnikatelů nešetřili superlativy, neznamená to, že je důvod k oslavám.
„Problém je, že nikdo zpětně neanalyzuje, jak tato memoranda dopadla, a jaký měl takový exotický výlet po roce, dvou nebo třech konkrétní výsledek,“ všímá si bankéř.
Tvrzení, že v Kazachstánu se podařilo dohodnout obchody za 10 miliard korun bere Jonáš s rezervou. „To znamená, že byly identifikovány možné příležitosti někdy v budoucnu přispět 10 miliardami k částce, která je tisíckrát větší.“
„Nikdy nemůžete mluvit o cestě, která se stala tento týden nebo měsíc, ale až s odstupem,“ dodal bankéř.
Podle něj by stálo za to si připomenout, jaký efekt přinesly podobné cesty vykonané už dříve, například ta Václava Klause do Chile v dubnu 2011.
„Co bych rád viděl, je analýza této slavné návštěvy, kdy si pan prezident před kamerami přivlastnil cizí psací pero. Rád bych zjistil, jestli náklady a ostudu s ní spojenou, vyrovnal benefit, který z toho údajně české firmy měly,“ ptal se Ondřej Jonáš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.