50. výročí startu sondy Mariner na Mars oslaví lidstvo vysláním vzkazů na rudou planetu

Dnes v 21 hodin vyšle lidstvo na 90 tisíc vzkazů na Mars. Připomene si tak 50. výročí startu sondy Mariner 4, která jako vůbec první úspěšně dokončila svou misi u Rudé planety. Vzkaz na Mars si mohli od srpna do začátku listopadu zájemci za poplatek zaregistrovat. Cena za zprávu se pohybovala od 5 do 100 dolarů, tedy 100 až 2 tisíce korun.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Flotila kosmických sond obíhajících kolem Marsu

Flotila kosmických sond obíhajících kolem Marsu | Foto: NASA/JPL

Za celým projektem je společnost Uwingu, která mimo jiné také za poplatek umožňuje veřejnosti pojmenovat krátery na Marsu. A veškerý zisk dává do fondu na podporu vesmírného výzkumu.

Do projektu se tak zapojila i řada známých osobností jako astronaut Chris Hatfield nebo herec George Takei známý jako pan Sulu ze seriálu Star Trek. Zprávy, které dnes vyšlou radioteleskopy z Havaje, Aljašky a Austrálie, budou dostupné i na internetu.

Přehrát

00:00 / 00:00

V rámci 50. výročí startu sondy Mariner na Mars vysílá lidstvo 90 tisíc vzkazů na planetu. Kdo mohl pozdrav připojit, zjišťoval Ondřej Bouda

Sonda Mariner 4 uskutečnila před 50 lety první misi k Marsu, která uspěla. Zároveň Mariner 4 jako první poslal zpět na Zemi fotografie jiné planety. A přestože zpátky na Zemi poslal pouze něco přes 600 kB informací, což z dnešního hlediska je naprosto zanedbatelné množství, tak znamenal převrat ve vědecké komunitě.

Ukázal nehostinnou planetu vystavenou nepřízni vesmíru, a nadobro odsunul případný inteligentní život za hranice naší Sluneční soustavy. Díky pozorování řídké atmosféry a nepřítomnosti ochranného magnetického pole vědci došli k závěru, že na Marsu můžou přežit jen velmi primitivní formy organismů.

Za uplynulých 50 let se lidstvo dostalo ve výzkumu Marsu poměrně daleko. Mariner 4 kolem Marsu pouze proletěl, v roce 1971 se Mariner 9 už usídlil na oběžné dráze. O čtyři roky později lidstvo poprvé úspěšně přistálo na Marsu. Postarala se o to americká sonda Viking 1.

V roce 2003 se k Američanům přidala i Evropa, s úspěšnou misí Mars Express, i když přistávací modul Beagle 2 ztroskotal. Letos se na oběžnou dráhu Marsu dostala Indie se svojí sondou Mars Orbiter. Do budoucna už se uvažuje i o pilotované misi na Mars a možné kolonizaci.

Kdo ve výčtu úspěchu chybí, je Sovětský svaz a nástupnické Rusko. Mars je pro ně začarovanou planetou. Vlastně ani jedna z dvacítky jejich misí nedosáhla všech cílů. Poprvé se Moskva na Mars vydala v roce 1960, naposledy to bylo v roce 2011 s ambiciózním plánem přistání na jeho měsíci Fobos a návratem se se vzorky na zem.

Jejich rakety mířící k Rudé planetě vybuchují při startu, družice selhávají za letu. A když už se sondy Mars 2 a 3 úspěšně dostaly až na oběžnou dráhu, tak selhala jejich vozítka. A bouře na planetě znemožnili družicím ve vesmíru řadu pozorování.

Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme