Výroba benzínu z vody a CO2 - bude konečně efektivní?
Německá firma Sunfire slíbila přes mediální agentury světu nový efektivní způsob výroby syntetického benzínu, založený na energeticky náročném zpracování vody a oxidu uhličitého. Zatím však není jasné, zda jde skutečně o výrazný posun oproti minulým pokusům tohoto typu, nebo jen o zviditelnění firmy.
Dosavadní pokusy vyrábět palivo z vody a oxidu uhličitého se dělí v zásadě na dva následující typy:
První z nich spočívá na tzv. Fischer-Tropschově syntéze, která byla vyvinuta už v roce 1925. Výchozí produkty, kterými jsou voda a oxid uhličitý nebo metan, se nejdříve proměňují na vodík a oxid uhelnatý. Dva poslední produkty pak spolu za vysokého tlaku (25 atmosfér) a vysoké teploty (více než 220 stupňů Celsia) reagují za vzniku různých uhlovodíků. Mohou tak vznikat látky podobné těm, které jsou obsaženy v benzínu, naftě či petroleji.
Druhý typ reakce spočívá v přímé přeměně vody, oxidu uhličitého a sluneční energie na uhlovodíky (metanol) či vodík. K tomuto způsobu výroby je třeba kromě soustavy fotoaktivních elektrod také přítomnosti speciálního katalyzátoru, který je často uspořádán do struktur na úrovni nanometrů. Kvůli podobnosti s metabolickou činností zelených rostlin se tomuto postupu říká umělá fotosyntéza.
Na vývoji obou postupů směrem k průmyslově využitelné výrobě uhlovodíkových paliv pracují firmy po celém světě. Fischer-Tropschovu syntézu přitom k výrobě syntetického benzínu využívaly už například německé a japonské provozy za druhé světové války, když armády obou států trpěly nedostatkem ropy. Pro běžné účely je však tento postup zřejmě stále ještě příliš drahý, i když drážďanská firma Sunfire uvádí, že jejich nový optimalizovaný stroj vyrobí barel syntetického benzínu denně, při účinnosti konverze energie 55% (stroj spotřebuje velké množství elektrické energie, zejména k tvorbě páry a elektrolýze vody). Na vývoji těchto experimentálních výroben paliva spolupracuje s firmou Sunfire také německá automobilka Audi. Paralelně a nezávisle na firmě Sunfire svoji vlastní výrobu, založenou na Fischer-Tropschově syntéze a na koncentrované solárně-termální energii, vyvíjejí evropští výzkumníci, soustředění kolem evropského projektu SOLAR-JET.
Umělá fotosyntéza se sice také slibně vyvíjí, ale bohužel zatím nepřekročila práh laboratoří. Na jejím rozvoji se podílejí instituce a laboratoře jako jsou Monash University nebo Berkeley Lab. Podle všeho však oba způsoby výroby kapalných uhlovodíků budou asi těžko kdy levnější než jejich dnešní výroba z ropy či uhlí. Jejich budoucí cenu může o něco zlevnit snad jen případně levnější elektrická či solární energie.
Zdroje: Phys.Org 1, Phys.Org 2, Phys.Org 3, Phys.Org 4, Sunfire 1, Sunfire 2, CNet, Autocar Professional, Engadget, RT.com, SOLAR-JET, SPLOID Gizmodo, ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
