Asistenční pes je víc než přítel člověka

23. listopad 2014

Ponožku vám svleče bez mrknutí oka. A podá, na co si ukážete. Když vám není dobře, je s vámi a trpělivě naslouchá… Je to přítel, který vám život změní o sto procent. Svého asistenčního psa – černou čtyřnohou kamarádku Emu by Petra Hlisnikovská nevyměnila za nic na světě!

Možná už jste se s nimi potkali. Psí pomocníci, kteří na sobě mají žlutou košilku s nápisem „asistenční pes“. S čím vším umí pomoct a jak hendikepovanému člověku dokážou usnadnit život, před tím tedy klobouk dolů. Respektive před jejich vychovateli a trenéry, kteří ochotně pracují pro obecně prospěšnou společnost Pomocné tlapky ze Starého Plzence. Jednou z klientek využívajících služby asistenčního psa od Pomocných tlapek je sympatická Petra Hlisnikovská, která žije na vozíku. Pro svého asistenčního psa si přijela až z Frýdku-Místku.


Obecně prospěšná společnost Pomocné tlapky se od svého založení v roce 2001 zabývá chovem, předvýchovou a výcvikem asistenčních psů. Vycvičené psy předává zdarma do dlouhodobého užívání tělesně postiženým, zejména těm, kteří jsou zcela nebo částečně upoutáni na invalidní vozík, ale i lidem nevidomým, pacientům se záchvatovými onemocněními a lidem s kombinovaným onemocněním.

Byla to láska na první pohled

Když Petra začala uvažovat o tom, že si pořídí asistenčního psa, zahlédla v televizi temperamentní Hanu Pirnerovou, ředitelku Pomocných tlapek – a bylo rozhodnuto! Když asistenčního psa, tak jedině od Pomocných tlapek. Následovalo období secvičování a trénování, protože každý asistenční pes je cvičený přesně na míru danému klientovi. Dnes už Petru třetím rokem doprovází Ema, krásný labradorský retriever, který vás uchvátí svým klidem a dovednostmi, které ovládá. A také radostí a nadšením, se kterým Petře pomáhá.

Spolehlivý psí asistent i spojka

Když Petra Hlisnikovská začne vyjmenovávat, s čím vším jí každodenně Ema pomáhá, nestačíte se divit. Ema prakticky dokáže nahradit lidského asistenta: umí přinést telefon, podat věci spadlé na zem, pomůže svléknout bundu, rukavice, šálu i boty nebo otevřít a zavřít dveře. Pokud neslyšíte zvonek u dveří, Ema vás upozorní. Dokonce funguje jako spojka mezi Petrou a manželem. „Když mně chce manžel něco přinést z pokoje do kuchyně, už se nezvedne sám, ale podá to Emě a Ema mně věc donese“, směje se Petra.

Petra s Emou dnes působí jako sehraná dvojka. Ema se stala součástí Petřina života a kompletně ho změnila. Podle Petry je prý neuvěřitelné, jak se její psí kamarádka dokáže vžít do situace a momentální nálady. A nejkrásnější momenty? Rozhodně vítání. „Stačí odejít jen na 5 minut vybrat schránku a Ema vás vítá s nefalšovanou otevřenou radostí, která je odzbrojující“, vypráví s úsměvem Petra.

Kočky všude kolem nebo talíř plný jídla? Žádný problém…

Psi z Pomocných tlapek mají speciální výcvik. Mimo jiné jsou cvičeni na to, aby nereagovali na žádná zvířata v okolí. Prostě kočky ani ostatní psi Emu z klidu nevyvedou. Stejně tak jako talíř plný jídla, který před Emu položíte, nebo procházka supermarketem plným lákadel. Nic. Ema zůstává v klidu a pouze sleduje, zda Petra něco nepotřebuje.

Brána do lidských srdcí má jméno Ema

„Když jste na vozíku a jdete po ulici, lidé se po vás dívají, tak to prostě je“, říká Petra. Sama je na vozíku skoro 18 let a vždycky si prý připadala trochu divně a zvláštně. Všechno ale změnil příchod Emy. Od té doby, co má Emu, se Petra světu více otevřela – nebojí se chodit ven a ví, že se lidé už nedívají na vozík, ale na Emu. „Ema je navíc taková brána do lidských srdcí, lidské duše dokáže otevřít na potkání“, vděčně dodává.

Má Petra i nějaké negativní zážitky spojené s tím, že ji někam s asistenčním psem odmítli pustit? Jak má člověk postupovat, když si chce pořídit asistenčního psa? A jak dlouho to trvá, než se vycvičí na míru? I na to se Michaela Vondráčková zeptala, poslechněte si celý rozhovor!

Slavnostní promoce Pomocných tlapek:

Asistenčního psa si sami nevycvičíte:

Čechomor a Pomocné tlapky:

Spustit audio