V Jizerských horách vznikají takzvaná tetřívčí centra. Kvůli intenzivnímu zalesňování v posledních desetiletích totiž ohrožený pták přišel o přirozená tokaniště a jeho počty se začaly kriticky snižovat. Celkem 12 vybraných oblastí se teď částečně odlesňuje, aby se co nejvíc přiblížily prostředí tundry, kde se tetřívci cítí nejlépe.

Tento článek je více než rok starý.

4:54 4. prosince 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před několika desítkami let lesy v Jizerských horách doslova umíraly vinou imisí z nedalekých polských a německých elektráren.

Díky odsíření se životní prostřední zlepšilo a ochránci přírody i lesníci se mohli ještě nedávno radovat, že se jim podařilo kompletně odstranit tamní holiny.

Ubyl ale prostor pro tetřívka obecného. Dnes mohou turisté na vzácného ptáka narazit například při procházce v okolí Kristiánova – tedy jen pokud mají obrovské štěstí.

„V posledních letech už není zcela běžné ho vidět ani slyšet. Současný stav odhadujeme asi na 15 procent toho, co bylo před 50 a více lety,“ konstatuje zoolog Václav Tomášek ze Správy CHKO Jizerské hory.

Lesy v Jizerských horách obývá podle odhadů jen asi padesát párů tetřívků obecných. „Potřebují rozlehlé tundry, které už v současné době v Jizerských horách nenacházíme,“ dodává Tomášek.

Proto se ochránci přírody domluvili s lesníky, že pro tetřívky vybudují speciální centra. „Kde se vytváří bezlesí a mozaiky bezlesí, které jsou propojené po celých Jizerských horách. Je to celkem 12 tetřívčích center,“ přibližuje Markéta Kavková z Lesů České republiky.

Kácené stromy jsou nepůvodní

Odborníci se snaží centra vytvářet mimo turistické, ale i běžkařské trasy. Lyžaři totiž běhají také v noci, s čelovkami na hlavě.

„Ve dvě ráno tam běžně potkáte lyžaře. To tetřívkům samozřejmě neprospívá, protože v noci nemají klid na odpočinek a i ráno jsou potom rušeni. Pořád se v horách něco děje, jezdí tam rolby,“ upozorňuje Tomášek.

Dvě ze speciálních zón už jsou hotové, zbylá vytipovaná místa teď čeká opatrné kácení. „Nejsou to žádné původní dřeviny, je to smrk pichlavý, který je tady introdukovaný, vlastně nedojde k žádné škodě na porostech, naopak. Vzniknou jizerskohorské holiny, které budou ideálním stanovištěm právě třeba pro tetřívka,“ vysvětluje zoolog.

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít