Kdo legalizuje kapitál v Rusku, nebude mít problém s úřady, řekl Putin
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil amnestii pro „kapitál, který se vrátí do Ruska“. Ve svém každoročním projevu o stavu Ruské federace dnes prezident před poslanci řekl, že kdo legalizuje své peníze v Rusku, měl by mít jistotu, že nebude mít problémy s úřady.
„Navrhuji plnou amnestii kapitálu, který se vrátí do Ruska. To znamená, že pokud člověk legalizuje své prostředky a majetek, nikdo – policie ani daňový úřad – se ho nebudou ptát na jeho původ. Udělejme to teď a jednorázově, pro všechny, kteří toho chtějí využít a přijít do Ruska,“ uvedl ruský prezident.
Ekonomice věnoval Putin velkou část svého projevu. Malým a středním podnikatelům se prý má ulevit od neustálých kontrol.
„Kdo se tři roky bude chovat slušně, další tři roky ho kontroloři nechají na pokoji,“ řekl Putin a slíbil nezvyšovat a hlavně pořád neměnit daně. Začínajícím podnikatelům pak prezident navrhl daně na dva roky odpustit úplně.
Cílem všech těchto opatření má být podle Vladimíra Putina trvalý hospodářský růst nad celosvětovým průměrem. Rusko se prý z dovozce technologií musí stát jejich exportérem – ale to už ve svém výročním projevu zřejmě zahlížel do vzdálené budoucnosti.
Krym jako Chrámová hora
Putin se také zmínil o dění na Ukrajině a anexi Krymu. „Pro Rusko mají Krym a Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam. Stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě, pro ty, kteří vyznávají islám a judaismus. Přesně tak k tomu budeme přistupovat odteď a navždy,“ řekl Putin.
„Právě tady na Krymu se nachází duchovní zdroj formování různorodého, ale monolitního ruského národa a centralizovaného ruského státu,“ dodal.
Západní reakci na anexi poloostrova v podobě sankcí označil Putin za pokračování politiky oslabování Ruska.
„Není to jen nervózní reakce Spojených států nebo jejich spojenců na státní převrat na Ukrajině nebo na takzvané Krymské jaro. Jsem přesvědčený, že i bez toho by si vymysleli nějaký jiný důvod, aby zastavili rostoucí ruské možnosti, ovlivnili Rusko a využili je ve svém zájmu,“ poznamenal ruský prezident.
Vladimir Putin také obhajoval postoj Moskvy k událostem na Ukrajině, které nazval násilným převratem podle západního scénáře.
„Jak bychom to mohli podpořit? Navíc za pokryteckých slov o obraně mezinárodního práva a lidských práv. To je čistý cynismus. Naši američtí přátelé přímo nebo ze zákulisí vždy ovlivňují naše sousedy. Někdy ani nevím, s kým bych raději měl jednat – s vládami některých zemí, nebo přímo s jejich americkými patrony a sponzory?“ poznamenal ruský prezident.
Putinův projev zhodnotili bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta a bývalý velvyslanec v Moskvě a Washingtonu Petr Kolář.
Ruské ústupky si podle Putina Západ vykládá jako slabost, a jen díky silnému vedení se prý v Rusku neopakoval krvavý jugoslávský scénář rozpadu země. Rusko se však také musí vyvarovat chyb Sovětského svazu.
„Nenecháme se zatáhnout do drahých závodů ve zbrojení, přitom ale spolehlivě zajistíme obranyschopnost naší země v nových podmínkách. Možnosti i nestandardní řešení tu jsou. Nikomu se nepodaří získat nad Ruskem vojenskou převahu,“ uvedl šéf Kremlu.
Ruská armáda podle něj zůstane klidnou, uctivou, ale dostatečně odstrašující silou.
Obraz nepřítele
Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák považuje Putinův projev za jeden z jeho lepších. Zatímco však místa věnovaná ekonomice považuje za celkem racionální, pasáže, v nichž ruský prezident vylíčil obraz ohroženého Ruska, označil za „depresivní“.
„Byť si umím představit, že na Západě jsou určitě politici či generálové, kteří by rádi viděli Rusko rozvrácené a rozdrobené, do té míry, jak to tvrdí pan prezident Putin, to prostě rozhodně není,“ poznamenal Dvořák.
Putin podle něj v národě pěstuje psychologii ohrožené země. „Pořád se vytváří – a to je vždy nebezpečné – obraz nepřítele, vnějšího nepřítele,“ všiml si Dvořák. Proti tomuto obrazu pak Putin klade obraz národa, který se nedá a vše přestojí.
