V Národním muzeu objevili vzkaz z minulosti, stížnost truhlářů na svého šéfa
Při rekonstrukci Národního muzea objevili dělníci přes sto let starý vzkaz od truhlářů. Na dřevěné vitríně si těsně před Štědrým dnem roku 1899 postěžovali na svého šéfa. Prý si kvůli němu nemohli koupit ani vánoční kapry. Nápis se dochoval i díky tomu, že byl po celou dobu ukryt ve tmě.
„Ten nápis zní: Prokleta budiž ta černá práce za 560 zlatých zhotovena od 4 dělníků. Pan šéf foršus dát nechce a doplatek taky ne! Hanba mu! Zítra Štědrý den. Kde jsou prachy na ryby?“ čte téměř 115 let starý vzkaz od čtyř nespokojených truhlářů historik Národního muzea Lubomír Sršeň.
Po stopách starého nápisu objeveného při rekonstrukci Národního muzea v Praze se vydala reportérka Veronika Hlaváčová
Svědectví doby zanechala tesařská tužka
„Je to psáno obyčejnou tužkou, kterou truhláři běžně používali při práci. Nic zvláštního nevymýšleli, prostě to tam poznamenali a doufali, že to třeba jednou někdo najde. Což jsme dneska my,“ vysvětluje Sršeň.
Vzkaz se našel při rozebírání a stěhování původních vitrín. Dobře se dochoval hlavně díky tmě.
Vitríny pro historickou budovu Národního muzea byly vyráběny několika pražskými firmami ještě dlouhých dvanáct let po oficiálním otevření muzea pro veřejnost v roce 1891. Vyžádaly si nečekaně vysokou sumu 400 000 zlatých, což činilo jednu šestinu celkového nákladu na novostavbu. Moderní vitríny umožňovaly vystavovat i vzácné exponáty zcela bezpečně, bez většího počtu dozorců, a dokázaly je dokonale chránit před věčným nepřítelem muzejních sbírek, před prachem. Většina z vitrín sloužila spolehlivě a bez obtíží až do ukončení provozu a vystěhování sbírek v roce 2012.
Pramen: Národní muzeum
Pramen: Národní muzeum
„Byl zakryt, protože na této spodní části vitríny stála ještě horní část. Tudíž bylo to ve tmě a nehrozilo vyšisování. Navíc tužka vydrží poměrně dlouho,“ poznamenává historik.
Nápis na dřevě začíná slovy „prokletá budiž ta černá práce“. A tak je možné, že dělníci pracovali za Rakouska Uherska v budově Národního muzea na pražském Václavském náměstí načerno.
„Pracovali pro jednu z firem, která pro muzeum dodávala vitríny. Není jisté, zda pracovali zcela oficiálně. Zní z toho taková předvánoční, možná trošku citově zjitřelá atmosféra, kdy jim zřejmě došlo, že asi nebudou moci koupit ryby. A tak si tady tak jako stěžují,“ dodává Sršeň.
Vhled do života běžných lidí
Nález historiky hlavně pobavil, určitou hodnotu ale má a veřejnost ho možná uvidí po rekonstrukci v Národním muzeu.
„Je to taková spíše drobnost. Vhled do všedního dne nebo běžného života běžných lidí, na které se ve velké historii zapomíná,“ říká historik z Oddělení starších dějin Lubomír Sršeň.
Vzkaz na dřevě je teď v depozitáři Národního muzea v Terezíně.
