Zdeněk Štybar si vyzkoušel roli trenéra, potrápil reportéra ČRo
Špičkoví cyklisté z týmu Omega Pharma – Quickstep na začátku přípravy zjišťují, jakou mají výkonnost. Zábavu v tréninkovém centru jim zajistil reportér Českého rozhlasu Tomáš Kohout, který si trénink cyklistických profesionálů, byť s mnohem menší zátěží, vyzkoušel na vlastní kůži.
„Začneme na 60 wattech. Budou to osmiminutové bloky, po každém ti přidáme zátěž, to poznáš. A budeme měřit hodnoty laktátu, tep a spočítáme tvůj výkon,“ přivítal reportéra Jonas Vanbekbergen, trenér pracující ve sportovní laboratoři Bakala Academy při univerzitě v belgické Lovani.
Následoval trénink ve stylu "do doby, než testovaný padne", od 180 wattů navíc s maskou pro měření spotřeby kyslíku. „Ještě že jsem to stihl dřív, než přijel Zdeněk Štybar, aby neviděl tu ostudu, která s ním dělá rozhovory,“ našel udýchaný reportér po 32minutách na ergometru aspoň jedno pozitivum.
O minutu později ale pětinásobný mistr světa v cyklokrosu Zdeněk Štybar vešel, vžil se do role trenéra a jako tyran si hrál s nastavením testovacího stroje. „Teď jedete 100 wattů, tak vám malinko přidám,“ řekl a zvýšil novinářovu zátěž na konečných 300 wattů.
„Tak tohle je náš wattový průměr při mistrovství světa, kde jedeme asi šest a půl hodiny,“ porovnává zátěže a výdrž teď už silničář Zdeněk Štybar. Jen tak mimochodem, zahlcený reportér vydržel tuto zátěž 6,5 sekundy.
Rozdíl mezi sportovcem a novinářem je patrný i laikovi. A profesorovi Václavu Buncovi z FTVS UK bylo všechno jasné ihned, jak začal porovnávat výsledkové křivky Zdeňka Štybara z doby, kdy cyklista na kole jezdil spíše relaxační a objemové tréninky, a Tomáše Kohouta.
„Tohle je exkluzivní křivka, ukázka vysoce trénovaného vytrvalostního sportovce, v tomto případě zatím s nízkou anaerobní kapacitou. U vás je to oboje špatně,“ odhalil sportovního reportéra profesor Bunc.
Z maximální hodnoty laktátu, tedy zahlcení organismu, kterou ukázaly odběry krve, ale expert na zátěžovou fyziologii poznal, že se novinář při tréninku 'zmáčknul': „Máte velmi dobrou vůli, že jste nespadl z kola a byl jste schopný vědět, kde jste. Ale hodnota 14,4 (mmol/l, Štybar končil na 8,2 mmol/l) by měla být o 80 wattů výš, tady je to příliš málo.“
Výkonnost novináře profesor v přátelském duchu a s pochopením k práci kritizoval, ale dal mu naději, že plánovaný maratón by mohl přežít ve zdraví. Za jedné zásadní podmínky. „Je nejvyšší čas začít něco systematicky dělat. Nepočítejte s tím, že něco změníte za dva měsíce, je třeba počítat s minimálně čtyřměsíční dobou,“ rozloučil se Václav Bunc.
Tomáše Kohouta tak čeká změna životosprávy a poctivý, uvážený trénink. Je totiž přihlášený na Pražský mezinárodní maratón, který se poběží 3. května.
