Jak dodržovat denní režim v zimním období?
11. prosinec 2014
Máme se zkracujícími se dny změnit denní režim stravování? Nenabourá nedostatek denního světla naše snahy zhubnout? Prý máme ze svého jídelníčku vynechat čerstvou zeleninu, kterou jsme jedli v létě. Odvádí nám z těla teplo, proto je lepší jíst "zimní" zeleninu? Dýni, lilek, červenou řepu, pórek, cibuli, česnek a podobně. Je to pravda? Prý pomůže i více kořenit – to je důvod proč na Vánoce více kořeníme? A pomáhá na hubnutí v zime jóga – pomalejší klidnější pohyb?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Do části toho adventního předvánočního období teď zasáhne i náš pravidelný seriál Hubněte zdravě. Začínáme, máme po 11 hodině a zdraví vás Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsou tady zimní dny, je tu čas, kdy dny se stále ještě budou zkracovat, a tak mě napadá, jestli to pro nás znamená změnit denní režim? Já vím, že už žijeme život téměř stejný jako v létě, ale přesto máme lehce něco změnit nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle je velmi dobrá otázka, a já, když jsem se nad ní zamýšlela při přípravě na tenhle ten díl, jsem si říkala, jestli to vlastně vůbec jde, abychom my v naší uspěchané době, která je orientovaná na výkon, svítíme, topíme, teče nám teplá voda, jestli je vůbec možné, aby my jsme nějak změnili denní režim. Lidé, kteří chtějí zhubnout, tak většinou se orientují na určitá data, takže k 1. 1., což je prostředek zimy, a považuju to za dobu pro zhubnutí vlastně úplně nejnevhodnější z celého roku. Ti chytřejší začínají v létě, ale to zas nemají tolik dlouhou dobu před sebou, protože začíná podzim s jeho depresemi a právě omezením slunečního svitu. Ideální by bylo s těmito změnami začínat na jaře, jak se probouzí příroda, takže by se probouzel i člověk. My totiž ať chceme nebo nechceme, tak pořád naše biorytmy, což jsou vlastně určité vnitřní hodiny, naše hormonální hladiny velmi kopírují roční období, a i když se pohybujeme v osvětlených místnostech, tak protože používáme umělé osvětlení, tak naše tělo jako kdyby úplně touží po tom dozvědět se kolik je doopravdy slunečních hodin, to znamená vždycky, když přijdeme ven, tak se jako kdyby ty naše vnitřní hodiny synchronizují. Proto my přes celý náš krásný civilizovaný způsob života pořád při přechodu časových pásem máme takzvaný jet lag, to znamená určité onemocnění z přechodu časového pásma, protože prostě naše tělo je orientováno podle našeho sluníčka, nikoli podle toho, jak my bychom to chtěli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme s méně světlem v zimních dnech, to je trochu téma, které rozebíráme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Já osobně mám totiž pocit, že když přichází ty zimní dny, tak člověk najednou to vnímá jinak, venku je ta tma, je tam i chladněji a najednou jako přichází i chutě na něco jiného nebo si říkám - mám s večeří začít dřív nebo mají být dvě, protože je to jiné, než když v létě máte světlo ve devíti, do půl desáté, tak se i člověk chová jinak,. Máme si třeba to rozdělení jídel jakoby scuknout a využít toho, že máme méně, nebo využít, vlastně přijmout to, že je míně světla, tak budeme jakoby jíst v kratších intervalech nebo se na to máme vykašlat?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To by to dopadlo, protože právě tím, že je venku větší zima a je menší množství vlastně slunečního svitu přes den, no, tak naše tělo se jakoby ukládá k zimnímu spánku, a pokud my bychom zvýšili frekvenci jídel přes den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, třeba myslel jsem začít později a skončit dřív.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Při stejném počtu jídel?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, právě.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je právě ta blbost, že jo. Pak bychom prodloužili tu pauzu hladovění mezi večeří a snídaní. Já bych spíš doporučila uvědomit si, že v zimě zvlášť, když si topíme, tak my zdaleka nepotřebujeme tolik vlastně tuků jako naši předkové. Oni to měli těžší, oni za prvé než ráno se mohli napít nebo cokoliv si uvařit, tak si museli proházet cestu sněhem. Oni si museli někde vykopat nebo vysekat v ledu nějakou díru, aby se dostali k té vodě, to my nepotřebujeme. Oni si na zimu museli naštípat dříví, nám v podstatě stačí otočit knoflíkem u topení. Čili náš energetický výdej v období zimy je podstatně nižší než energetický výdej přes jiné období roku, protože tam aspoň trochu chodíme ven, aspoň jezdíme na kole. V zimě řekneme: "Ono to nejde," takže jedeme třeba jenom na víkend na lyže, ale rozhodně náš fyzický výdej je podstatně nižší. Čili my bychom mohli tomu i trošku přizpůsobit naši stravu a nemuseli bychom jíst tolik, protože nemáme takový výdej, navíc se oblékáme a topíme si a náš den je kratší. Čili pokud my bychom si chtěli nějakým způsobem přizpůsobit režim, tak by to spíš mohlo být, že bychom se naučili vstávat za tmy jako vstávaly pilné hospodyňky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což i musíme někteří.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To musíme, přesně tak. Ale my bychom mohli začít jako chodit s šíráním pomaličku domů a s nějakým tím klekáním, to znamená zhruba tak ty hodinu, hodinu a půl po šírání bychom mohli jít spát. Což by teda v zimě znamenalo, že se nám výrazně zvýší regenerační schopnost, protože bychom třeba nemuseli dostat ani tolik různých infekčních onemocnění, protože ta regenerace imunitního systému během spánku klidně probíhá. Takže pokud chceme změnit nějak rozumně, tak chodit dřív spát, nekoukat tak dlouho na televizi.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Končili jsme to předchozí povídání informací i o tom, že v obchodech je vlastně i v zimě to, co dřív příroda nabízela jen v létě, a protože si v našem seriálu Hubněte zdravě povídáme o zimních dnech, o tom jak třeba změnit jídelníček a naše stravování nebo i úspěšně zhubnout, tak mě napadá, máme vynechat přesto, že v obchodech to je, takovou tu čerstvou zeleninu, typicky letní ovoce a přeladit na ty zimní věci? Kořenovou zeleninu, já nevím nakládané věci? Prý to někdo doporučuje v zimních dnech, přiklonila byste se k tomu nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, já bych se rozhodně přikláněla k tomu, aby člověk, který chce svůj režim změnit na zimu, tak aby za prvé nepočítal s tím, že výsledky budou valné, protože přece jenom je to období roku, kdy jsme hormonálně spíš tlačeni k tomu, aby tělo ten tuk konzervovalo. Ale můžeme zvýšit množství vlastně kořenové zeleniny, to je velmi dobrý nápad. Těch druhů, které dřív se skladovaly, to znamená z ovoce to jsou jablíčka, ze zeleniny nebo z přílohové jsou to brambory, může to být rýže. Prostě těch věcí, které přirozeně člověk zhruba po tu dobu 15 tisíc let v zimě konzumoval. Měli bychom se ale vyhýbat tučným masům, klobásám, což člověk také v zimě konzumoval, ale zdaleka ne v takovém množství jako my, protože my si málo uvědomujeme, že zabijačka se týkala opravdu jenom toho nejvíc studeného měsíce v roce, doby, kdy už vlastně ta jablíčka, ty různé zeleniny z toho sklepa zmizely a člověk už neměl, co jíst, tak porazil poslední zvíře, které mu zbylo, největší, a to bylo to prase, a z něj potom dal další, já nevím, dva, tři týdny konzumoval velmi tučnou potravu na to, aby po masopustu, což je v polovině února až do jara, někdy až do první sklizně, vlastně příliš maso a masné výrobky nejedl. Ale to není náš případ.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže nemáme nijak upravovat tu stravu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych výrazně doporučila omezit množství tučného masa a nevymlouvat se na naše předky a na tradiční jídla, protože my žijeme naprosto netradičním způsobem života, tak nemůžeme jíst tradiční česká jídla celý zimní čas.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou se na vlnách Českého rozhlasu Region vracíme k mikrofonům, v povídání o zimních dnech a o tom, co nám může pomoci, co třeba bude znamenat podpořit si udržení štíhlé linie nebo třeba i hubnutí. Někteří radí více kořenit, že se to v zimě více vyplatí, nevím, že to třeba víc zahřeje?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Kořeněná strava konkrétně, když se budeme bacit o skořici, o zázvoru, o pepři, tak samozřejmě trošičku zahřívá, protože přece jenom dráždí trávicí trakt, trávicí trakt se účastní termoregulace a ohříváme se zevnitř. Ale my bychom tedy si měli uvědomit ještě druhou charakteristiku kořeněné stravy, tvoří nám snazší stravitelnost tuků, a to je její trošku past, to znamená my, když si totéž jídlo víc opepříme, tak si ho můžeme víc přimastit a ani si toho nevšimneme. Takže pozor na to, vždycky s tím hubnutím promujeme, souvisí s konzumací množství, absolutního množství tuků, to znamená živočišných, ale hlavně těch nenasycených, vlastně rostlinných, kde ten poměr by měl být správně, to znamená, že by měly dominovat rostlinné produkty, rostlinné tuky nad těmi nadužívanými živočišnými. Zima je výborná na to, abychom i z hlediska tradice, protože advent byla postní doba, půst rovná se nebudeme příliš mlsat, nebudeme jíst maso, budeme jíst jenom ryby, budeme jíst chléb, nebudeme jíst pečené tučné pochutiny. Takže z hlediska půstu, prosím, připravujme se na Vánoce tímhle tím způsobem a potom, pokud budeme o Štědrý večer ještě jíst postně, první a druhý svátek vánoční si dáme opravdu do trumpety, jak se v Česku říká, a totéž uděláme na Silvestra, tak to naší štíhlou linii nijak nezatíží. Ale pokud my začneme adventem, budeme ochutnávat všechno to cukroví, které se peče, potom si na Martina dáme husu, potom budeme pokračovat tím, že budeme jíst nějaký vepřový, protože je venku zima, tak potřebuju zahřát, hezky si to okořeníme, aby to bylo lépe stravitelné, Vánoce si nedáme rybu, ale dáme si řízek s bramborovým salátem, potom si dáme cukroví a budeme další dny vlastně trávit obžerstvím u televize aniž vytáhneme paty, no, tak se nám to určitě pěti až deseti kilogramy za to zimní období projeví. Ale za to nemůže zima, za to si můžeme sami.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě na závěr toho dnešního zimního povídání o zimních dnech a úpravě jídelníčku v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou mě napadá, vždy zmiňujeme pohyb, a já, když jsem tohle téma trochu se díval, co lidé řeší a jak se staví k zimním dnům, všiml jsem si, že preferují třeba i jógu jako pohyb v zimních dnech. Pomůže to, to je takový ten pomalejší relaxační pohyb?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jóga pomáhá na prohloubení dechu a pomáhá spíš tonizovat a udržovat vlastně pohyblivost v oblasti kloubů. Z hlediska zhubnutí samotného to hluboké dýchání může trošku pomoci, protože při lepší oxidaci může docházet k lepšímu spalování. Ale já vždycky naprosto nechápu proč se lidé vyhýbají té úžasné možnosti zapnout svou termoregulaci, protože termoregulace zvyšuje potřebu energie, my musíme víc ohřívat. Při střídání teplot, když přijdeme do přetopeného, tak musíme termoregulaci zapnout, abychom se zpotili, když přijdeme zase do zimy, tak ji musíme zapnout na to, abychom centralizovali oběh, nějakým způsobem zahřáli tepelné jádro, to znamená to je úplně báječná možnost chodit minimálně na procházky, střídat to s návštěvami. Takže my budeme zvyšovat náš vlastně metabolismus na termoregulaci a ještě navíc udržíme ten pravidelný pohyb chůzí. Čili zima pro nás naopak může být obdobím, kdy svůj systém perfektním způsobem vytrénujeme a potom plynule můžeme přejít třeba na nějaké sprchování studenou vodou, a to si můžeme postupně udržet po celý další rok.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže procházky a takový ten systém toho, kdy i naše maminky jako děti dávaly ven, aby se jim zabarvily tvářičky, aby si je prokrvily.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, tohle má smysl i u dospělých.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tohle je velmi důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Můžeme tím hubnout.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A to nevím, jestli tím můžeme hubnout, ale trénujeme náš systém na tepelnou odolnost a mírně zvyšujeme náš energetický obrat, protože samozřejmě ta termoregulace ty červené tvářičky a potom zase ty studené ručičky, a to zpocení při příchodu domů, to stojí náš organismus určitou energii navíc. Čili proč netrénovat odolnost proti chladu v době, kdy to máme zadarmo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová v dnešním předvánočním dílu seriálu Hubněte zdravě a jeden takový nás ještě před Vánocemi čeká. Tak hezký advent a děkuji za návštěvu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Všechno nejlepší a běžte se proběhnout, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Do části toho adventního předvánočního období teď zasáhne i náš pravidelný seriál Hubněte zdravě. Začínáme, máme po 11 hodině a zdraví vás Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsou tady zimní dny, je tu čas, kdy dny se stále ještě budou zkracovat, a tak mě napadá, jestli to pro nás znamená změnit denní režim? Já vím, že už žijeme život téměř stejný jako v létě, ale přesto máme lehce něco změnit nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle je velmi dobrá otázka, a já, když jsem se nad ní zamýšlela při přípravě na tenhle ten díl, jsem si říkala, jestli to vlastně vůbec jde, abychom my v naší uspěchané době, která je orientovaná na výkon, svítíme, topíme, teče nám teplá voda, jestli je vůbec možné, aby my jsme nějak změnili denní režim. Lidé, kteří chtějí zhubnout, tak většinou se orientují na určitá data, takže k 1. 1., což je prostředek zimy, a považuju to za dobu pro zhubnutí vlastně úplně nejnevhodnější z celého roku. Ti chytřejší začínají v létě, ale to zas nemají tolik dlouhou dobu před sebou, protože začíná podzim s jeho depresemi a právě omezením slunečního svitu. Ideální by bylo s těmito změnami začínat na jaře, jak se probouzí příroda, takže by se probouzel i člověk. My totiž ať chceme nebo nechceme, tak pořád naše biorytmy, což jsou vlastně určité vnitřní hodiny, naše hormonální hladiny velmi kopírují roční období, a i když se pohybujeme v osvětlených místnostech, tak protože používáme umělé osvětlení, tak naše tělo jako kdyby úplně touží po tom dozvědět se kolik je doopravdy slunečních hodin, to znamená vždycky, když přijdeme ven, tak se jako kdyby ty naše vnitřní hodiny synchronizují. Proto my přes celý náš krásný civilizovaný způsob života pořád při přechodu časových pásem máme takzvaný jet lag, to znamená určité onemocnění z přechodu časového pásma, protože prostě naše tělo je orientováno podle našeho sluníčka, nikoli podle toho, jak my bychom to chtěli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme s méně světlem v zimních dnech, to je trochu téma, které rozebíráme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Já osobně mám totiž pocit, že když přichází ty zimní dny, tak člověk najednou to vnímá jinak, venku je ta tma, je tam i chladněji a najednou jako přichází i chutě na něco jiného nebo si říkám - mám s večeří začít dřív nebo mají být dvě, protože je to jiné, než když v létě máte světlo ve devíti, do půl desáté, tak se i člověk chová jinak,. Máme si třeba to rozdělení jídel jakoby scuknout a využít toho, že máme méně, nebo využít, vlastně přijmout to, že je míně světla, tak budeme jakoby jíst v kratších intervalech nebo se na to máme vykašlat?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To by to dopadlo, protože právě tím, že je venku větší zima a je menší množství vlastně slunečního svitu přes den, no, tak naše tělo se jakoby ukládá k zimnímu spánku, a pokud my bychom zvýšili frekvenci jídel přes den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, třeba myslel jsem začít později a skončit dřív.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Při stejném počtu jídel?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, právě.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je právě ta blbost, že jo. Pak bychom prodloužili tu pauzu hladovění mezi večeří a snídaní. Já bych spíš doporučila uvědomit si, že v zimě zvlášť, když si topíme, tak my zdaleka nepotřebujeme tolik vlastně tuků jako naši předkové. Oni to měli těžší, oni za prvé než ráno se mohli napít nebo cokoliv si uvařit, tak si museli proházet cestu sněhem. Oni si museli někde vykopat nebo vysekat v ledu nějakou díru, aby se dostali k té vodě, to my nepotřebujeme. Oni si na zimu museli naštípat dříví, nám v podstatě stačí otočit knoflíkem u topení. Čili náš energetický výdej v období zimy je podstatně nižší než energetický výdej přes jiné období roku, protože tam aspoň trochu chodíme ven, aspoň jezdíme na kole. V zimě řekneme: "Ono to nejde," takže jedeme třeba jenom na víkend na lyže, ale rozhodně náš fyzický výdej je podstatně nižší. Čili my bychom mohli tomu i trošku přizpůsobit naši stravu a nemuseli bychom jíst tolik, protože nemáme takový výdej, navíc se oblékáme a topíme si a náš den je kratší. Čili pokud my bychom si chtěli nějakým způsobem přizpůsobit režim, tak by to spíš mohlo být, že bychom se naučili vstávat za tmy jako vstávaly pilné hospodyňky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což i musíme někteří.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To musíme, přesně tak. Ale my bychom mohli začít jako chodit s šíráním pomaličku domů a s nějakým tím klekáním, to znamená zhruba tak ty hodinu, hodinu a půl po šírání bychom mohli jít spát. Což by teda v zimě znamenalo, že se nám výrazně zvýší regenerační schopnost, protože bychom třeba nemuseli dostat ani tolik různých infekčních onemocnění, protože ta regenerace imunitního systému během spánku klidně probíhá. Takže pokud chceme změnit nějak rozumně, tak chodit dřív spát, nekoukat tak dlouho na televizi.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Končili jsme to předchozí povídání informací i o tom, že v obchodech je vlastně i v zimě to, co dřív příroda nabízela jen v létě, a protože si v našem seriálu Hubněte zdravě povídáme o zimních dnech, o tom jak třeba změnit jídelníček a naše stravování nebo i úspěšně zhubnout, tak mě napadá, máme vynechat přesto, že v obchodech to je, takovou tu čerstvou zeleninu, typicky letní ovoce a přeladit na ty zimní věci? Kořenovou zeleninu, já nevím nakládané věci? Prý to někdo doporučuje v zimních dnech, přiklonila byste se k tomu nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, já bych se rozhodně přikláněla k tomu, aby člověk, který chce svůj režim změnit na zimu, tak aby za prvé nepočítal s tím, že výsledky budou valné, protože přece jenom je to období roku, kdy jsme hormonálně spíš tlačeni k tomu, aby tělo ten tuk konzervovalo. Ale můžeme zvýšit množství vlastně kořenové zeleniny, to je velmi dobrý nápad. Těch druhů, které dřív se skladovaly, to znamená z ovoce to jsou jablíčka, ze zeleniny nebo z přílohové jsou to brambory, může to být rýže. Prostě těch věcí, které přirozeně člověk zhruba po tu dobu 15 tisíc let v zimě konzumoval. Měli bychom se ale vyhýbat tučným masům, klobásám, což člověk také v zimě konzumoval, ale zdaleka ne v takovém množství jako my, protože my si málo uvědomujeme, že zabijačka se týkala opravdu jenom toho nejvíc studeného měsíce v roce, doby, kdy už vlastně ta jablíčka, ty různé zeleniny z toho sklepa zmizely a člověk už neměl, co jíst, tak porazil poslední zvíře, které mu zbylo, největší, a to bylo to prase, a z něj potom dal další, já nevím, dva, tři týdny konzumoval velmi tučnou potravu na to, aby po masopustu, což je v polovině února až do jara, někdy až do první sklizně, vlastně příliš maso a masné výrobky nejedl. Ale to není náš případ.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže nemáme nijak upravovat tu stravu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych výrazně doporučila omezit množství tučného masa a nevymlouvat se na naše předky a na tradiční jídla, protože my žijeme naprosto netradičním způsobem života, tak nemůžeme jíst tradiční česká jídla celý zimní čas.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou se na vlnách Českého rozhlasu Region vracíme k mikrofonům, v povídání o zimních dnech a o tom, co nám může pomoci, co třeba bude znamenat podpořit si udržení štíhlé linie nebo třeba i hubnutí. Někteří radí více kořenit, že se to v zimě více vyplatí, nevím, že to třeba víc zahřeje?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Kořeněná strava konkrétně, když se budeme bacit o skořici, o zázvoru, o pepři, tak samozřejmě trošičku zahřívá, protože přece jenom dráždí trávicí trakt, trávicí trakt se účastní termoregulace a ohříváme se zevnitř. Ale my bychom tedy si měli uvědomit ještě druhou charakteristiku kořeněné stravy, tvoří nám snazší stravitelnost tuků, a to je její trošku past, to znamená my, když si totéž jídlo víc opepříme, tak si ho můžeme víc přimastit a ani si toho nevšimneme. Takže pozor na to, vždycky s tím hubnutím promujeme, souvisí s konzumací množství, absolutního množství tuků, to znamená živočišných, ale hlavně těch nenasycených, vlastně rostlinných, kde ten poměr by měl být správně, to znamená, že by měly dominovat rostlinné produkty, rostlinné tuky nad těmi nadužívanými živočišnými. Zima je výborná na to, abychom i z hlediska tradice, protože advent byla postní doba, půst rovná se nebudeme příliš mlsat, nebudeme jíst maso, budeme jíst jenom ryby, budeme jíst chléb, nebudeme jíst pečené tučné pochutiny. Takže z hlediska půstu, prosím, připravujme se na Vánoce tímhle tím způsobem a potom, pokud budeme o Štědrý večer ještě jíst postně, první a druhý svátek vánoční si dáme opravdu do trumpety, jak se v Česku říká, a totéž uděláme na Silvestra, tak to naší štíhlou linii nijak nezatíží. Ale pokud my začneme adventem, budeme ochutnávat všechno to cukroví, které se peče, potom si na Martina dáme husu, potom budeme pokračovat tím, že budeme jíst nějaký vepřový, protože je venku zima, tak potřebuju zahřát, hezky si to okořeníme, aby to bylo lépe stravitelné, Vánoce si nedáme rybu, ale dáme si řízek s bramborovým salátem, potom si dáme cukroví a budeme další dny vlastně trávit obžerstvím u televize aniž vytáhneme paty, no, tak se nám to určitě pěti až deseti kilogramy za to zimní období projeví. Ale za to nemůže zima, za to si můžeme sami.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě na závěr toho dnešního zimního povídání o zimních dnech a úpravě jídelníčku v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou mě napadá, vždy zmiňujeme pohyb, a já, když jsem tohle téma trochu se díval, co lidé řeší a jak se staví k zimním dnům, všiml jsem si, že preferují třeba i jógu jako pohyb v zimních dnech. Pomůže to, to je takový ten pomalejší relaxační pohyb?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jóga pomáhá na prohloubení dechu a pomáhá spíš tonizovat a udržovat vlastně pohyblivost v oblasti kloubů. Z hlediska zhubnutí samotného to hluboké dýchání může trošku pomoci, protože při lepší oxidaci může docházet k lepšímu spalování. Ale já vždycky naprosto nechápu proč se lidé vyhýbají té úžasné možnosti zapnout svou termoregulaci, protože termoregulace zvyšuje potřebu energie, my musíme víc ohřívat. Při střídání teplot, když přijdeme do přetopeného, tak musíme termoregulaci zapnout, abychom se zpotili, když přijdeme zase do zimy, tak ji musíme zapnout na to, abychom centralizovali oběh, nějakým způsobem zahřáli tepelné jádro, to znamená to je úplně báječná možnost chodit minimálně na procházky, střídat to s návštěvami. Takže my budeme zvyšovat náš vlastně metabolismus na termoregulaci a ještě navíc udržíme ten pravidelný pohyb chůzí. Čili zima pro nás naopak může být obdobím, kdy svůj systém perfektním způsobem vytrénujeme a potom plynule můžeme přejít třeba na nějaké sprchování studenou vodou, a to si můžeme postupně udržet po celý další rok.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže procházky a takový ten systém toho, kdy i naše maminky jako děti dávaly ven, aby se jim zabarvily tvářičky, aby si je prokrvily.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, tohle má smysl i u dospělých.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tohle je velmi důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Můžeme tím hubnout.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A to nevím, jestli tím můžeme hubnout, ale trénujeme náš systém na tepelnou odolnost a mírně zvyšujeme náš energetický obrat, protože samozřejmě ta termoregulace ty červené tvářičky a potom zase ty studené ručičky, a to zpocení při příchodu domů, to stojí náš organismus určitou energii navíc. Čili proč netrénovat odolnost proti chladu v době, kdy to máme zadarmo.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová v dnešním předvánočním dílu seriálu Hubněte zdravě a jeden takový nás ještě před Vánocemi čeká. Tak hezký advent a děkuji za návštěvu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Všechno nejlepší a běžte se proběhnout, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
