Indiáni v Brazílii protestovali proti novele ústavy, která by je mohla připravit o půdu

Brazilští indiáni se pokusili proniknout do parlamentu na protest proti změně ústavy, která by mohla omezit jejich práva. Použili i luky a šípy, jednoho policistu zasáhli do nohy. Výbor, který měl novelu projednávat, se raději nesešel. Indiánům se nelíbí, že by o demarkaci jejich rezervací měl nově rozhodovat právě kongres.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elizabete Cruz da Silva je jednou z vůdkyň vesnice kmene Tapeba

Elizabete Cruz da Silva je jednou z vůdkyň vesnice kmene Tapeba | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Děti indiánů kmene Tapeba dnes mají vlastní školu, ve které se mohou učit i o svých předcích. Mimo jiné to, že kdysi jich byly v Brazílii miliony, zatímco dnes jen něco přes 800 tisíc, tedy ani ne půl procenta obyvatel země.

„Bouřím se proti federální vládě,“ durdí se jinak usměvavá indiánka s neindiánským jménem Elizabete Cruz da Silva.

Přehrát

00:00 / 00:00

O boji brazilských indiánů za jejich území natáčel zpravodaj David Koubek

„Uznali naši půdu, ale vláda zatím nepodepsala potřebný dekret, takže žijeme na půdě, kterou jsme zabrali někomu jinému,“ říká jedna z vůdkyň kmene, který žije ve státě Ceará na severovýchodě země.

„Tapebové jsou jedním z příkladů kmenů, kteří trpěli už od kolonizace,“ vysvětluje pro Český rozhlas antropolog Univerzity hlavního města Brasília Stephen Baines a pokračuje:

„V minulosti je mnohokrát rozdělovali do vesnic, do misí, snažili se je smíchat s černošskými otroky. Až v poslední době, od 80. let, se snaží dosáhnout zpět ztracené území. Dlouhá léta se k nim chovali, jako by nebyli původními obyvateli.“

Děti kmene Tapeba udržují tradice hlavně díky speciální základní a střední škole, kterou postavili přímo ve vesnici | Foto: David Koubek

Přestože svých práv částečně dosáhli a vládní úřad pro Indiány FUNAI vymezil takzvané indiánské území, tedy půdu, které jim bude patřit a do kterého nebude moci nikdo zasahovat, ještě stále na něm nemůžou žít. Existuje přitom mnoho případů, kdy tento proces ani nezačal.

Teď chtějí brazilští zákonodárci rozhodovat o takové demarkaci sami. Proti indiánům přitom stojí řada mocných zájmových skupin.

Stephen Grant Baines, antropolog Univerzity v Brasílii, sám zažil tlak lobby elektrárenských společností | Foto: David Koubek

„Zemědělci, těžaři, lobby tradičních majitelů velkých pozemků, jsou to také společnosti, které stavějí velké vodní elektrárny, zastánci pronikání do vnitrozemí. A přestože vláda práva Indiánů uznává, často je i ona přehlíží,“ vypočítává profesor Baines.

Za příklad dává vodní elektrárnu Belo Monte, jejíž stavbu schválila vláda a přemístila přitom 20 tisíc příslušníků kmenů Juruna a Arara v zájmu ekonomického rozvoje.

Podle Stephena Bainese by se ale nemělo zapomínat, že původně byla celá Brazílie obývaná právě Indiány.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme