Neonacisté si musí uvědomit, že škodí sami sobě. EXIT-Deutschland pomáhá najít cestu zpět

Jaká je dnes situace s extrémní pravicí v Německu a kolik lidí registruje iniciativa EXIT-Deutschland?
V Německu je extrémní pravice velmi silná a násilná. Na jedné straně se orientuje na národní socialismus, na straně druhé je velmi xenofobní a rasistická. Co se týče počtu lidí, existuje několik institucí, které se jí zabývají. Německá tajná služba registruje zhruba 23 tisíc osob, z toho polovina je násilnická nebo připravena páchat násilí.

To jsou lidé z celého Německa?
Ano, z celé země. Naše organizace má za to, že potencionální číslo lidí spojených s extrémní pravicí je větší. Ovšem nemůžeme to exaktně změřit, protože k tomu nemáme žádné dobré instrumenty. Stavíme proto na informacích od tajné služby, výpovědích bývalých členů scény a sociologických výzkumech.

Čtěte také

Přibývá, nebo ubývá počet členů extrémní pravice?
Počet se nezvyšuje, spíše zůstává konstantní. V některých dílčích organizacích se počet členů snižuje, naopak v násilnických neonacistických organizacích se počet zvyšuje. V klasických politických stranách (NPD – 6 tisíc členů, DIE RECHTE – zhruba 500 členů) je číslo každým rokem menší. V hnutích, malých skupinách, nejrůznějších sítích a volných autonomních uskupeních je osob naopak stále více.

Jak se extrémní pravice v Německu prezentuje?
Je to poměrně pestrá směs. Jednak hluboká víra v rasistickou a politickou misi, která je orientovaná na aktivní násilí, pak také aktivní politika v podobě demonstrací. Hlavním cílem je samozřejmě přilákat co nejvíce nových příznivců a rekrutovat je do svých řad. Důležitá je v tomto ohledu agitace a propaganda.

Jak se dnes extrémní pravice v Německu dívá na problematiku druhé světové války a jak se s tím vypořádává starší generace?
Extrémní pravice samozřejmě lituje konce třetí říše a snaží se spoustu ideologických myšlenek z té doby vztáhnout na dnešek. Už mnoho let má velký problém, kterým je liberální demokracie na Západě. Také se snaží vyrovnat s kapitalismem. Otázka nacionalismu je spojována s otázkou sociální a mířena proti západním hodnotám. Hlavním nepřítelem jsou Spojené státy americké. To je změna oproti tomu, co bylo propagováno v třetí říši. To znamená, že nastává inovace a rozšiřování.

Jaký typ lidí se řadí k extrémní pravici?
Předně se jedná o lidi, kteří nepochází z intelektuálního spektra ani z vyšších společenských kruhů. Převážně jsou to mladí pracující, často se sociálními problémy.

Iniciativa EXIT- Deutschland je německá tajná služba, která registruje zhruba 23 tisíc osob|foto: oficiální Facebook Exit- Deutschland

Když to vezmeme geograficky. Je extrémní pravice zastoupená více v západní nebo východní části Německa?
Dalo by se to rozdělit na čtvrtiny. První dělení je mezi západem a východem. Pokud to počítáme na 100 tisíc obyvatel, jsou pravicoví extremisté silněji zastoupeni ve spolkových zemích na východě Německa. Druhé dělení je pak na sever a jih Německa. Podle čísel žije určitě více pravicových extremistů na severu než třeba v Bavorsku nebo Bádensku-Württembersku.

Jaký je v Německu vztah mezi legislativou a extrémní pravicovou scénou?
V německé legislativě je ukotvená poměrně tvrdá restrikce, pokud se extremisté dopustí trestného činu. Podle našeho názoru ale trvá celé řízení zbytečně dlouho a tresty by mohly být daleko tvrdší. Přes to všechno ale je represe poměrně ostrá. Politické vypořádání probíhá na půdě parlamentu prostřednictvím demokratických stran i přesto, že v něm sedí také zástupci extrémní pravice. S výjimkou pár lokálních parlamentů (Sasko, Meklenbursko) nejsou v Německu žádné koalice s neonacisty. Existuje také celá řada iniciativ a občanských organizací, které se zabývají hodnotami demokracie a jejichž cílem je vést diskusi a od extrémní pravicové scény odrazovat. To všechno ale nestačí. Na mnoha místech se musí přitlačit. Často se jedná pouze o taktickou nebo strategickou kritiku. Přesto je důležité, že v posledních dvaceti letech bylo v Německu podniknuto hodně kroků k potlačení extrémní pravicové scény.

Čtěte také

Jakým způsobem referují německá média o extrémní pravici?
Dá se říct, že skoro stoprocentně velmi kriticky. Někdy je to ale na pováženou. Dokážou třeba některé lidi zkritizovat tak ostře, že i já si myslím, že by to média neměla v tomto směru přehánět, protože někdy bývají v těchto strukturách artikulovány reálné problémy. Často mají média i sklon kritizovat něco, co je ve skutečnosti správné.

Myslíte si, že by bylo lepší o extrémní pravici vůbec nepsat?
Vůbec nepsat není dobré. Tématem se denně zabývám už od roku 1974. Podle mých zkušeností by se mělo o extrémní pravici psát a referovat v rozhlase a v televizi. Novináři by se ale v tomto případě měli chovat velmi analyticky a nevyužívat média jenom jako bojový propagandistický nástroj. Referovat by se mělo vyváženě, kriticky a hlavně odpovídat na otázku, proč by měli být pravicoví extremisté odmítáni a proč jsou nepřátelé svobody. To je důležitý bod, který stále zdůrazňuji na svých přednáškách nebo v médiích – proč je extrémní pravicová ideologie a praxe orientována proti lidské důstojnosti.

Vaše iniciativa EXIT-Deutschland pomáhá lidem vystoupit z extrémní pravice. Jak to přesně funguje?
Pomáhá tím způsobem, že si pravicoví extremisté musí uvědomit, že tato ideologie škodí jim samotným, ale také ostatním lidem. Když se lidé ocitnou v této situací a pochopí, že už nemohou takto dál žít, obrátí se na nás. Většinou nám píšou e-maily, telefonují nebo píšou dopisy. Třeba když jsou ve vězení, tak se moc volat nedá. My se potom s těmito lidmi spojíme. Následně zjišťujeme, proč chtějí vystoupit, v jaké organizaci jsou, jaká nebezpečí hrozí kvůli jejich odchodu. Třeba to, že mohou být bráni jako zrádci nebo že budou pronásledováni. Klíčová je potom jejich následná socializace.

Iniciativa EXIT- Deutschland je německá tajná služba, která registruje zhruba 23 tisíc osob|foto: oficiální Facebook Exit- Deutschland

Jak dlouho EXIT-Deutschland funguje a inspiroval jste se někde v zahraničí?
Všechno začalo iniciativou Ausstieg (Odchod), kterou jsem založil v roce 1990. V té době jsem vedl politickou policii v celém východním Německu. Měl jsem tam co do činění s násilnými neonacisty, kteří byli velmi nebezpeční, přepadávali lidi, zapalovali domy a vedli spoustu pogromů. Přitom jsem se seznámil s mnoha neonacisty, kteří o svých činech a své ideologii také přemýšleli. Podařilo se mi s některými navázat kontakt a přesvědčit je, aby z extrémní pravice vystoupili. S jedním z bývalých vůdčích neonacistů jsem potom v roce 2000 založil organizaci EXIT-Deutschland.

Extrémní pravici se tím pádem věnujete bezmála čtvrt století. Byl jste za tu dobu někdy v ohrožení života?
Organizaci i mně bylo v minulosti mnohokrát vyhrožováno. Bylo proti nám spácháno i několik neúspěšných vražedných komplotů. Zažili jsme ale také mnoho přepadení a zastrašování lidí, kteří z extrémní pravice odešli. Někteří byli těžce zraněni. Naštěstí nám z organizace se zatím nic vážnějšího nestalo.

Už jste zmínil, že jste EXIT-Deutschland založil před 14 lety společně s kolegou, který býval aktivním neonacistou. Jací další lidé u vás pracují?
Momentálně jsme čtyři a po celém území Německa máme pomocníky. Já sám jsem kriminalista a politický analytik. V zásadě pro nás pracují politologové, sociologové, psychologové, právníci, policisté. Profil lidí je poměrně široký. Důležité je, aby uměli komunikovat, aby rozuměli myšlení pravicových extremistů. Jako byrokrat a technokrat by se u nás člověk těžko uchytil.

Proč chtějí lidé opustit pravicovou scénu? Jaký je hlavní důvod?
Hlavním důvodem je to, aby každý jednotlivec, který už není v extrémně pravicové nebo neonacistické struktuře aktivní, byl zároveň přínosem na ochranu obětí. Vystoupivší chtějí chránit důstojnost a svobodu ostatních lidí. Zatím jsme pomohli vystoupit ze scény zhruba 550 lidem. Z toho 12 se jich k extrémní pravici vrátilo. Ostatní upustili od rasistických a politických trestných upustili. To je samozřejmě pro potenciální oběti důležité, že už je tito lidé přestanou ohrožovat nebo fyzicky napadat.

Exit- Deutschland|foto: oficiální Facebook Exit- Deutschland

V čem je těžké vystoupit z extrémní pravicové scény? Proč musí organizace EXIT-Deutschland těmto lidem pomáhat?
Pokud lidé působí ve straně jako například v tzv. Pro-Bewegung, tak mohou poměrně bezproblémově odejít. Tyhle případy k nám ani nechodí, prostě zahodí svůj stranický průkaz nebo napíšou prohlášení a tím to pro ně končí. Problémoví jsou ale militantní neonacisté. Když od nich odejdete, stáváte se zrádcem mise. To se také trestá, a proto ti lidé chodí k nám a hledají ochranu, kterou jim bezpečnostní úřady nezajistí. My jim nabízíme jakýsi dvojitý balíček. Jednak určitý ochranný deštník a zároveň sociální integraci. Proto ti lidé chodí k nám. My jim rozumíme, proč tam byli, a můžeme jim dát velmi dobré rady pro jejich bezpečnost. Umíme je také nasměrovat na novou životní cestu a to je pro ně důležité.

Kolik lidí registrujete v poslední době, kteří chtějí ze scény vystoupit?
Jak už jsem říkal, od roku 2000 jich bylo 550. Jedná se o zhruba 40–50 lidí ročně. Čtvrtinu tvoří ženy a také rodiny s dětmi.

Jak si vůbec stojí Německo v problematice extrémní pravice v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě?
Řekl bych, že následuje evropský trend. Jsou státy, které mají poměrně silná politická hnutí, například nacionalisté ve Francii nebo v Maďarsku. Ale Německo má velmi dobře zasíťovanou militantní scénu, a to i na mezinárodní úrovni. A ta je větší než v ostatních zemích. Každý stát v Evropě k tomu určitě přispívá svým dílem. Důležité je, aby existovala určitá mezinárodní demokratická úmluva, která by pravicový extremismus potírala. I zástupci českého ministerstva vnitra s námi hovořili a vyměňovali jsme si zkušenosti ohledně této problematiky. V této věci se určitě vidíme jako nedílná součást Evropy.