Hradilek se při focení kalendáře bil tyčí do hlavy, fotograf pak záběr nepoužil
Sportovci jsou zvyklí, že je někdo neustále fotí. Většinou ale při jejich fyzickém výkonu. V posledních letech se ovšem často mění také v modely. Kajakář Vavřinec Hradilek se při focení jednoho z kalendářů musel mlátit tyčí za slalomové branky do hlavy, ve výsledné práci se tento snímek neobjeví.
„Věděl jsem, že chci ateliér a mít někoho prvek z jeho sportu. A u někoho to bude improvizace, abych člověka uvolnil," popisuje svůj záměr fotograf Ondřej Pýcha, pro kterého to nebyl první kalendář se sportovci.
Tentokrát působí jeho výtvor na první pohled nekoncepčně. Jednotlivé záběry spojuje hlavně černé oblečení a šedé pozadí. Všichni sportovci ale vypadají uvolněně. „Člověk nedokáže nic na sílu, takže musí být psycholog, aby to nebylo příjemné jen pro jednu stranu, ale i pro tu druhou,“ vysvětluje fotograf.
Pro některé modely bylo focení dost náročné. „Bylo to zrovna docela dynamické tohle focení. Pamatuju si, že mě i trochu bolela tvář, protože další varianta byla, že jsem se tou tyčí mlátil do hlavy,“ směje se kajakář Vavřinec Hradilek.
„Zní to docela dramaticky, ale zase takové to nebylo. Ta fotka měla vypadat, aby mě to bouchlo, takže jsem to trošku prožíval," vzpomíná Hradilek, který ale nakonec drží brankovou tyč z vodního slalomu jen před sebou.
S většinou sportovců v kalendáři fotil Ondřej Pýcha už poněkolikáté, a tak si nemusel budovat jejich důvěru. „Může to být dvojsečné. Protože, když se s někým znáš dobře a přijde na plac, tak má trošku tendenci mít to přehnaně uvolněné. Bavit se i o úplně jiných věcech a necílit energii té fotky."
Kalendář Dukly sestavili sami sportovci, lyžaři v něm běžkují po vodní hladině
Číst článek
Ondřej Pýcha si spolupráci se sportovci užívá, i když nejsou profesionálními modely. A rád by si s nimi někdy také promluvil o jejich životě nebo sezóně. Při focení ale musí jít podobné věci stranou.
„Musí člověk zůstat profíkem, aby mu ta šance neutekla mezi prsty. Samozřejmě s některými fotím během roku i jiné věci, ale s někým jdu na plac jednou za rok a byla by škoda skončit u kamarádských řečí. Nejdůležitější je v tomhle případě výsledek," ví fotograf Ondřej Pýcha.
