Historici v terezínské pevnosti dál hledají pozůstatky po obětech nacismu
V pevnosti Terezín na Litoměřicku jsou stále dosud neobjevené památky po obětech nacismu. Svědčí o tom i nedávný nález vzácného modlitebního pergamenu na půdě jednoho z domů. Historici z Terezína s německým Spolkem přátel a podporovatelů Terezína se od minulého roku společně snaží co nejvíc pozůstatků najít a zachovat.
„Tohle je proviantní sklad. Je to jeden z prvních objektů, které tady v pevnosti byly postaveny na sklonku 18. století,“ ukazuje ve sklepě Jiří Smutný, předseda Klubu vojenské historie pevnosti Terezín.
S předsedou Klubu vojenské historie pevnosti Terezín Jiřím Smutným sešla do podzemí reportérka Lucie Valášková
„Uskladňovaly se tady potraviny, takže sůl, mouka, cukr a hotové výrobky. Hned vedle nás přes ulici jsou válečné pekárny, které veškerý materiál zpracovávaly a vyrobily pečivo, chléb pro vojsko,“ vysvětluje.
Schází dlouhou chodbou dolů do sklepení. Jeho kolega už si tam připravuje techniku, momentálně fotí nápisy na zdi.
„Především se hledá, co tu zůstalo z té druhoválečné historie. Zaměřujeme se především na nápisy, rytiny, ale také věci fyzické, které tady zůstaly po bývalých vězních. Případně se také může jednat o přestavbu nebo úpravu vnitřních prostor. To znamená různé přepážky, dveře, okna,“ popisuje Smutný.
Některé prostory jsou hodně tmavé, není tam vidět. „Musíme s sebou mít pochopitelně řádné osvětlení, aby nám něco neušlo. A nejlépe všechny prostory prochází každý za sebou, aby se opravdu nic nepřehlédlo,“ říká šéf Klubu vojenské historie pevnosti Terezín.
Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. Během druhé světové války bylo v Hlavní pevnosti židovské ghetto, v Malé pevnosti věznice gestapa. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je národní kulturní památkou.
Na zdi je vidět několik nápisů. Mohou podle něj opravdu pocházet z dob druhé světové války. „Podle typu písma to tak vypadá, máme tady opět naštěstí datován rok 1944. Jsou tady nějaká jména. Toto určitě bude stát za zdokumentování,“ míní Jiří Smutný.
„Někdo to tady z jedné strany přemalovával – sice tužkou, ale nápis poškodil. Bylo to zřejmě z neznalosti a bez jakéhokoli vztahu. Právě proto se tyto věci dokumentují, aby se alespoň fotografie z toho zachovala, pokud by ta věc mohla být úplně zničena,“ dodává.
Program na záchranu památek bývalých vězňů terezínského ghetta bude tímto způsobem v terénu pokračovat ještě zhruba šest měsíců. Pak budou nálezy zpracovány, tak aby byly dostupné všem.
