Největší selhání mužů? Rezignují na své mužství, vysvětluje současné genderové zmatení Roman Joch

23. prosinec 2014

Muži by neměli doma vůbec uklízet, chtějí-li mít dobrý sexuální život. Nebo tak aspoň radí na základě výsledků své studie Juan March Institut v Madridu.

Jak souvisí domácí práce s mužností? Je současné rozdělení rolí může a ženy nejen v rodině udržitelné?

„Když lidé vstupují do vztahu, mají nějaké právě aktuální požadavky,“ popsala v pořadu Pro a proti počáteční dynamiku partnerského vztahu psycholožka Kateřina Irmanovová.

Například žena očekává výpomoc v domácnosti, ale protože se během života požadavky mění, může se stát, že časem ženu začnou přitahovat muži, kteří jsou odlišní.

„Společenské sebevědomí člověka je podporováno vztahem,“ tvrdí psycholožka.

„Když žena vstupuje do vztahu, většinou si zvyšuje sebevědomí výběrem konkrétního muže. Když ale muž například zůstane na mateřské dovolené, reakce našeho stále mačistického okolí mění její pohled na tohoto muže, který pak ztrácí svou cenu, a ženě se sebevědomí snižuje.“

Totéž platí pro muže, dodala Irmanovová. „Ze začátku je vstřícný, snaží se ženě pomáhat, potom ho to začne otravovat, nebaví ho úklid, mění se jeho chování, a tak roste mezi partnery napětí.“


Irmanovová: „Ve většině středních vrstev u nás je ten zvyk, že muž přináší domů peníze, válí se na gauči a dívá se na televizi, zatímco žena také přináší peníze a dává je do společného rozpočtu, ale o všechno se stará. Tím má určité sebevědomí, protože bez ní by rodina nefungovala, ale zároveň v ní také narůstá frustrace a vztek.“

Ředitel Občanského institutu Roman Joch viní z krize genderových rolí feminismus a emancipaci, a upozorňuje na důsledek, který mají pro muže.


Joch: „Vypadá to tak, že někteří muži si z tezí o rovnosti mužů a žen vzali to úplně nejhorší: jsme si rovni, takže se nemusím o svou partnerku vůbec starat a ona se nadále stará o všechno. To je selhání mužů: že rezignují na svou mužskou funkci.“

Ve věci zmíněných domácích prací jde podle Jocha primárně o dohodu manželů nebo partnerů. „A souhlasím s tím, že během života se priority mohou měnit,“ dodal.

„Se vznikem feminismu se razí teze, že jsou muži a ženy zaměnitelní a skutečně: ženy jsou velice úspěšné v mnoha profesích, konkurují mužům a kromě toho mají na starost rodinu, kterou nějak zvládají, zatímco muži v důsledku toho ztratili svůj tradiční specifický důvod pro svoji hrdost, coby živitelé a ochránci.“

Tím výhrady Jocha k emancipačním tendencím nekončí. Cituje názor, který sám považuje podle vlastních slov za přehnaný, ale přesto zajímavý: „Není pravdou, jak tvrdí některé feministky, že současná společnost je více nepřátelská vůči ženám, ale naopak jsou studie, které tvrdí, že ženy ničí sebevědomí mužů a vedou proti nim válku.“

„Projekt současného feminismu je tento: učiníme z ženy druhého muže a z muže druhou ženu, to znamená totálně setřeme rozdíly. Já se domnívám, že to nakonec bude neúspěšné, protože to stále naráží na lidskou přirozenost,“ domnívá se ředitel Občanského institutu.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio