Dva roky po Klausově amnestii je zpět za mřížemi téměř čtvrtina vězňů

Dva roky po amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus, je zpět za mřížemi téměř čtvrtina vězňů. Ubytovací kapacity věznic, vazebních věznic a detenčních ústavů jsou teď v průměru zaplněné z 93 procent.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězení (ilustrační foto)

Vězení (ilustrační foto) | Foto: Vězeňská služba ČR

Václav Klaus nečekaně vyhlásil amnestii na konci svého prezidentského mandátu na Nový rok 2013. Odůvodnil ji dvacátým výročím samostatnosti České republiky.

Nepodmíněné tresty prezident prominul zhruba 20 tisícům lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen přibližně šest a půl tisíce z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla k výkonu trestu nastoupit.

„K dnešnímu dni se do věznic a vazebních věznic navrátilo zhruba 1500 osob, což představuje celkem 23 procent amnestovaných vězněných osob,“ řekla Radiožurnálu mluvčí Vězeňské služby Hana Löffelmannová.

Podle údajů ministerstva spravedlnosti se Klausova amnestie vztahovala na více než 111 tisíc odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů. Zastaveno však bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz, například Progres Investu či H-Systemu.

„V převážné většině se do věznice vracejí osoby odsouzené za majetkovou trestnou činnost a také za trestné činy související a mařením úředního rozhodnutí,“ doplnila mluvčí.

Před Klausovou amnestií počty vězňů průběžně rostly, v roce 2012 vyšplhaly na 23 337. Po amnestii pak průměrný počet vězněných poklesl na 16 388. Odborníci tehdy odhadovali, že do dvou let se věznice opět zaplní. Údaje dostupné na webu Vězeňské služby uvádějí, že počátkem letošního prosince bylo za mřížemi celkem 18 711 lidí.

Po amnestii zrušilo ministerstvo spravedlnosti kvůli úbytku vězňů věznici v Drahonicích. Vězeňská služba také zakonzervovala tři pobočky věznic, a to bývalé utečenecké tábory ve Velkých Přílepech u Prahy, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi.

Ženská věznice ve Velkých Přílepech, která vznikla jako pobočka ruzyňské vazební věznice, se v prvním čtvrtletí příštího roku kvůli nárůstu počtu odsouzených žen znovu otevře. Bezpečnostní sbor v budoucnu počítá i s využitím zbývajících dvou objektů.

ČTK, Martin Hromádka, Michaela Široká Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme