Thatcherová si psala s prominentním zběhem z KGB, ukazují odtajněné archivy
Margaret Thatcherová od začátku vkládala velké naděje do Michaila Gorbačova. Potvrzují to britské vládní dokumenty, u kterých dnes skončil režim utajení. Materiály obsahují třeba také reakci britské vlády na černobylskou tragédii, našel se ale i osobní dopis, který britská premiérka v roce 1985 poslala prominentnímu zběhovi z KGB Olegu Gordijevskému.
„Je to výjimečný dopis. Z materiálů se dočteme o utrpení Gordijevského, který nevěděl o osudu své rodiny v Sovětském svazu. Premiérce v dopise napsal, že bez rodiny pro něj život nemá smysl. To paní premiérku evidentně velmi zasáhlo, když mu odepsala zpátky, jak moc s ním cítí, protože je sama matkou. Celkový tón dopisu Thatcherové Gordijevskému je velmi emotivní,“ soudí analytik britského Národního archivu Simon Demissie.
Británie odtajnila vládní dokumenty z let 1985 a 1986. Nahlédl do nich i zpravodaj Jiří Hošek
Specialista na moderní dějiny ukazuje text dopisu, kde ministerská předsedkyně uvádí, že „vždycky existuje naděje a že Británie udělá všechno pro to, aby Gordijevskému pomohla překonat obtížné dny“.
„I další materiály jasně ukazují, že zběhnutí šéfa londýnské rezidentury KGB bylo obrovskou událostí, která masivním způsobem ovlivnila i dění v tehdejším Sovětském svazu. Vládní dokumenty ukazují, že si Britové okamžitě uvědomili důležitost Gordijevského. Díky němu zjistili úplně nové skutečnosti o činnosti sovětských agentů ve Spojeném království. V důsledku Gordijevského odhalení Británie vypověděla neskutečný počet 25 sovětských diplomatů,“ popisuje Simon Demissie.
S Gorbačovovými i o bramborách
Z odtajněných dokumentů vyplývá, že Margaret Thatcherová vkládala velké naděje do Michaila Gorbačova, a to dokonce ještě předtím, než se stal sovětským lídrem. Simon Demissie mluví o „zvláštní pozitivní chemii“, která se vypěstovala nejen mezi oběma státníky, ale i jejich partnery.
„Michail Gorbačov se ženou třeba poslali Margaret Thatcherové velmi bezprostřední blahopřání k narozeninám. Už v loni odtajněných materiálech bylo vidět, že si členové britské vlády už v roce 1984 uvědomovali důležitost Gorbačova. To bylo patrné i v době skonu generálního tajemníka Černěnka, kdy Thatcherová pochopila, že musí jet na jeho pohřeb a setkat se s Gorbačovem. Chtěla, aby se jejich vztah udržel a rozvinul,“ říká Simon Demissie.
Ve vládních dokumentech se dočteme, že se členové britské vlády bavili s manželi Gorbačovovými o všem možném, včetně brambor.
Britský ministr zemědělství Michael Jopling při jedné příležitosti zpochybnil kvality sovětských kuchařských receptů. Raisa Gorbačovová se na to konto omluvila za původní nepřesnost s tím, že ve skutečnosti existuje 500 sovětských receptů, jak uvařit brambory, a nikoli 300, jak původně uvedla.
V archivu lze najít poznámku státního tajemníka na ministerstvu zemědělství Ivora Llewelyna, který do Downing Street napsal: „Máme tu kuchařku… je v ruštině… pokud tam máte někoho, kdo čte rusky a má rád brambory, moc rádi mu ji půjčíme…"
Vláda se bála ekologických i politických dopadů Černobylu
Reputace Michaila Gorbačova v britských vládních kruzích ale dostala povážlivou trhlinu v roce 1986 po havárii černobylské jaderné elektrárny. Tu londýnská vláda od samého počátku i přes nedostatek informací brala nesmírně vážně. Už 1. května třeba vyzvala britské studenty žijící v Minsku a Kyjevě, aby okamžitě opustili Sovětský svaz.
„Britská vláda měla strach ohledně dopadů havárie na životní prostředí, ale taky obavy politického rázu. Byl tam strach z radioaktivního spadu, kontrolovalo se ovzduší i mléko. Je patrné, že se kusé informace, které přicházely ze Sovětského svazu, považovaly za přítěž pro vzájemné vztahy. Kabinet paní Thatcherové se obával dopadů na vnímání jaderné energetiky a na vztahy mezi zeměmi. Jsou to zase nesmírně zajímavé dokumenty, které dokládají, o jak těžkou dobu se jednalo,“ dodává Simon Demissie.
