Se sledge hokejem se dá začít i ve čtyřiceti, potvrzuje Martin Novák
Ve čtyřiceti letech většina sportovců už svou kariéru bilancuje. Jsou však odvětví, kdy ani v tomto věku není výjimkou premiéra v národním mužstvu. Příkladem může být sledge hokej a příběh olomouckého útočníka Martina Nováka.
Před deseti lety se musel vyrovnat s následky těžkého úrazu.
„Srazil mě vlak. Mám stehenní protézu na pravé noze, takže jsem postižený asi jako všichni kluci tady.“
Na mysli má kolegy z národního týmu sledge hokejistů, kde je v letošní sezóně nováčkem. V minulosti se ale věnoval jinému sportu.
V ostatních sportech se ve čtyřiceti končí, ale tady to neplatí, říká o sledge hokeji olmoucký Martin Novák
„Od malička jsem hrával fotbal. Pracuji v Přerově ve firmě, která prodává invalidní vozíky a můj kolega se zná se sledge hokejisty z Olomouce, tak mě navedl, abych to zkusil. A hned mě to chytlo,“ popisuje svoje začátky Martin Novák.
Zapojil se proto do přípravy olomouckých Kohoutů. Ve srovnání s nejvyšší domácí soutěží musel ovšem následně na mezinárodní scéně výrazně přidat.
„Je to strašně rychlý. Navíc hraju teprve dva roky, takže jsem se sotva naučil bruslit a liga se v takovém tempu nehraje. V reprezentaci jsou všichni chlapi skvělí s pukem, výborně bruslí.“
Sport vrátí postiženému člověku sebevědomí
Čtyřicetiletý sledge hokejista zatím nemá zkušenosti z velkých akcí jako je mistrovství světa nebo paralympijský turnaj.
„Měl jsem začít dřív, protože hrát sledge hokej už můžu deset let. Po úrazu za mnou přišli kluci z fotbalu, abych je trénoval. Chtěli mě vrátit do života a do party, tak jsem pět let trénoval fotbal. Ale měl jsem asi jít hned do toho sledge hokeje,“ vrací se k době po úrazu Novák.
Sport v každém případě postiženým lidem dává novou motivaci do života. Nemají čas přemýšlet o tom, co se stalo.
„Vrátí člověku sebevědomí, nikde nesedím v koutě a nenaříkám nad osudem, ale žiju naplno.“
Mistrovství světa v Buffalu je velkým lákadlem
Navíc ve sledge hokeji není výjimkou, že ho hrají hráči atakující i padesátku. Mimochodem, na posledních významných akcích měli Češi věkově nejstarší tým.
„V ostatních sportech se ve čtyřiceti končí, ale tady to neplatí,“ říká Martin Novák. A jak se těší na vrchol letošní sezóny, kterým bude dubnové mistrovství světa ve Spojených státech?
„Ne, že bych na to nemyslel. Ale nemám takovou pozici, abych vykládal, jak budu hrát v Buffalu. Nikdo mě tam ještě nenominoval, ale určitě bych se tam rád podíval,“ přeje si Martin Novák.
