'My jsme národ' a 'prolhaná média', skandovali němečtí odpůrci islamizace
V centru Drážďan se sešlo 18 tisíc stoupenců populistického hnutí Pegida, které už od října demonstruje proti islamizaci Německa. Počet jeho sympatizantů sílí, i tentokrát přišlo více protestujících než minule. Nad jejich hlavami vlály německé vlajky a na transparentech lidé vyjadřovali obavy, že se stanou cizinci ve vlastní zemi.
„Wir sind ein Volk“, tedy „my jsme národ“, skandovali demonstranti slogan, který si hnutí Pegida - k nevoli mnoha disidentů - vypůjčilo z protikomunistických demonstrací ve východním Německu.
Další slogan, který stoupenci Pegidy často skandují, je „Lügenpresse“ v překladu „prolhaná média“. Německá média jsou vůči hnutí kritická, obviňují ho z xenofobie. Proto s nimi také organizátoři Pegidy vůbec nemluví. Demonstranti už jsou sdílnější.
Demonstraci hnutí Pegida proti údajné islamizaci Německa přihlížel v Drážďanech zpravodaj P. Polák. O hnutí mluvil spolupracovník J. Šonka
„Nechci, aby do Evropy a Německa proudily davy cizinců,“ říká čtyřicátník, který do Drážďan přijel z Bádenska už počtvrté.
„Uprchlíci nás stojí jen peníze a to se mi nelíbí. Němečtí zaměstnanci musejí déle pracovat a vydělávají méně. Nejdříve musíme myslet na svou zemi a na svůj národ,“ dodává.
Na louce stojí mnohatisícový dav, mladí, rodiny s dětmi, ale také staří lidé.
„Jsme tady, protože vidíme, jak se naše země postupně islamizuje,“ říká postarší muž. „Mám vnučky a nechci, aby jednou musely nosit šátek na hlavě. Jestli teď něco neuděláme, tak už bude pozdě,“ varuje.
Řečníci prohlašují, že hnutí Pegida není rasistické a islamofobní. Zároveň však tvrdí, že uprchlíci, zvláště ti z muslimských zemí, nejsou v Německu vítaní.
Rozdělené Německo
Protiislámské protesty jsou jednoznačně nejsilnější právě v Drážďanech. Podle spolupracovníka Českého rozhlasu v Německu Jaroslava Šonky je to paradoxně nejspíš proto, že tam příliš cizinců nežije a teprve současné rovnoměrné rozdělování uprchlíků do spolkových zemí je do Drážďan přivedlo.
Naopak v jiných částech Německa, třeba v Berlíně, demonstruje druhá strana za toleranci. V Kolíně nad Rýnem se dokonce naprostá většina obyvatel vyjadřuje tak, že si pestrost, která vznikla na západě Německa v posledním desetiletí, chce zachovat, protože ji považuje za obohacení.
Názor na přijímání uprchlíků tak německou společnost rozděluje, politickou atmosféru v zemi to však zatím příliš neovlivňuje. Jak se budou protiislámské nálady dále vyvíjet, není jisté. Například bývalí kancléři Helmut Schmidt a Gerhard Schröder se však razantně vyjádřili pro přijímání uprchlíků, protože z ekonomických důvodů Německo zesílenou imigraci potřebuje.
