Velká část pravoslavných křesťanů slaví Vánoce, drží se juliánského kalendáře
V Rusku, Gruzii, Srbsku, v Jeruzalémě a na řeckém Athosu si dnes pravoslavní křesťané připomínají Kristovo narození. Stejně tak řeckokatolické církve na Ukrajině a v dalších zemích. Zůstaly totiž u juliánského kalendáře, a proto den Kristova narození připadá až na 7. leden, což odpovídá 25. prosinci podle našeho, tedy gregoriánské kalendáře.
Tradičně nejokázalejší jsou pravoslavné Vánoce v Rusku. Svátky narození Ježíše Krista začaly už před půlnocí bohoslužbou v moskevském Chrámu Krista Spasitele, kde mši sloužil patriarcha moskevský a veškeré Rusi Kirill. Modlil se za mír a zastavení krveprolití na Ukrajině.
Do hlavního ruského chrámu se vejde 10 tisíc lidí, na vánoční liturgii se tam ale dostanou jen vyvolení - kromě špiček ruské pravoslavné církve jsou to politici, včetně premiéra Dmitrije Medvěděva.
Zda jsou ruské Vánoce podobné těm našim a jaký mají Rusové k Vánocím vztah, přiblížil zpravodaj ČRo Martin Dorazín
Mezi přítomnými celebritami tradičně chyběl prezident Vladimír Putin, který se o Vánocích rád objevuje na nečekaných místech mimo hlavní město. Letos si vybral chrám ve vesnici Otradnoje Voroněžské oblasti.
Jako státní svátek se Vánoce začaly v Rusku slavit až v lednu 1991, předtím je bolševici zakázali a lidé je slavili jen doma.
Na rozdíl od nás si Rusové na Vánoce nedávají dárky a nestrojí stromečky, protože ty jsou připravené už od Nového roku, kdy pod nimi zejména děti nacházejí dárky.
„Tady jsou Vánoce jiné už třeba tím, že v obchodech není žádná nákupní horečka, to už si Rusové obstarali před koncem minulého roku, pokud tedy v současné situaci hospodářské krize a sankcí měli peníze,“ popisuje zpravodaj ČRo v Rusku a doplňuje:
„Celkově jsou tady Vánoce klidnější a více spojené s náboženskou účastí třeba na mši nebo také s cestováním do zahraničí.“
