Zdravotně postižení se stěžují na posudkové lékaře, nemají prý potřebnou specializaci
Zdravotně postižení jsou dlouhodobě nespokojeni s prací takzvaných posudkových lékařů. V řadě případů podle nich nemají potřebnou specializaci. Jen těžko tak dokáží posoudit, na jakou dávku má člověk nárok. Ministerstvo práce o problému ví a slibuje změnu. Už od dubna loňského roku se resortní pracovní skupina snaží vymyslet, jak zlepšit podmínky těch, kdo žádají o přiznání invalidního důchodu nebo jiné dávky.
„Tak aby tam mnohem větší důraz mělo to sociální šetření, aby ti sociální pracovníci, co tam přijdou, to opravdu posoudili. A za druhé aby se více využívalo, tak jak je to třeba v Rakousku, těch praktických lékařů a specialistů,“ popisuje ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová.
Ročně zpracovávají posudkoví lékaři na 400 tisíc posudků. Skoro 60 procent z toho je pro potřeby Úřadu práce, který vyplácí a přiznává dávky z tzv. nepojistných systémů.
Zdravotně postižení pacienti si stěžují na posudkové lékaře. Podrobnosti zná Eva Rajlichová
„Aby ten posudkový lékař byl už jen třeba ten, kdo to dá dohromady, ale takový to, že on toho člověka neviděl a vezme to od sociální pracovnice, která když to napíše trochu jinak, tak on toho člověka neposoudí, tak to aby skončilo,“ uzavírá Marksová.
O problému ví i Národní rada osob se zdravotním postižením. Vadí jim především to, že jednotliví lékaři posuzují příliš široký záběr pacientů.
„To znamená, že my musíme, do toho posuzování zahrnout více odborníků, a to nejen lékaře, ale i sociální pracovníky, fyzioterapeuty a také rehabilitační pracovníky, musí to spektrum být širší,“ popisuje předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.
„Nabídka těch odborníků musí být podstatně širší, které si stát prostě bude najímat k jednotlivým případům, takto to funguje v Rakousku, tady mají několik tisíc smluvních lékařů.“
V Česku pracovalo loni přesně 510 posudkových lékařů, jejich věkový průměr je 60 let.
„Jedná se o náročný obor a posudkovým lékařem se nemůže automaticky stát každý lékař s „čerstvou" atestací v konkrétním klinickém oboru, ale musí splňovat řadu kritérií (další odborná atestace, praxe), jež jsou časově náročná,“ dodává mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Ke změnám, které plánuje ministerstvo, se úřad zatím vyjádřit nechtěl. Připravovaný zákon o sociálních službách by v praxi mohl začít platit od roku 2017.
