Nedvězí - východisko na Bradlo i místo plné záhad

15. leden 2015

Jedním z východisek z cest na Bradlo ze šumperské strany je bezesporu také Nedvězí. Malá, ale snad o to pohlednější osada uprostřed vrcholů Hraběšické vrchoviny s velmi zajímavou historií.

Nedvězí sice leží v nadmořské výšce jen kolem 400 metrů, otevřená pláň mezi vrcholky U cikánského buku, Třech kamenů a Bradla přesto dávají vesničce veskrze horský charakter.

I v zimních měsících umí vítr na pláních vyvolat dojem mnohem vyšších horských poloh. Když je dost sněhu, dá se po zdejších polích donekonečna prohánět na běžkách, v létě zase vyznavači kol všeho druhu ocení zdejší asfaltové, ale i nezpevněné cesty.

Celoročně tudy procházejí turisté mířící z hradu Brníčko po červené značce přes Cikánský buk až na vrchol Bradla, který je od centra obce jen 3 kilometry.

Zapátráme-li v historii Nedvězí, listiny uložené v archívech prozrazují, že Nedvězí je poměrně starou osadou. Zápis z roku 1385 říká, že osada patřila k těm, které zajišťovaly věno Markéty, manželky tehdejšího majitele panství brníčského – Mikuláše Moravy.

Spolu s brníčským panstvím byla vesnice v roce 1490 připojena k zábřežskému dominiu a jeho součástí zůstala až do konce patrimoniální správy. V 16. století měla kupodivu docela značný počet obyvatel. Urbář uvádí, že zde v roce 1585 žilo 25 usedlých rodin. V čele poddaných byl volený rychtář a pozoruhodné je, že většina jmen uvedených v listinách byla česká.

Počátky kaple sv. Jana a Pavla sahají do 18. století.

Když už jsme u těch jmen, samotný název Nedvězí zněl nejprve Medvězí. To potvrzuje, že vznikl od vlastního jména Medvěd nebo od pojmenování huňatého obyvatele zdejších kopců, který zde v době vysazení osady bezpochyby žil. Pozoruhodné je ale německé jméno vesnice, které znělo Nebes. Byl to vlastně poněmčený tvar českého názvu, ale věta jdu do Nebes musela znít tehdy zajímavě. Německé jméno se používalo hlavně po třicetileté válce, když už v obci převládli německy mluvící osadníci.

Právě za této války prý byla obec téměř zničena. Pravdou je, že počet obyvatel Nedvězí ve druhé polovině 17. století je výrazně nižší, než v dřívějších záznamech. Ještě pozoruhodnější náznaky však mluví o tom, že se v té době vesnice stěhovala. Staré Nedvězí mělo prý stát na svahu zvaném Kutiska (Kuttelberg) a právě po třicetileté válce se osada měla přesunout na současné místo. Problém je v tom, že ať jsem hledal ve starých mapách, jak hledal, místo zvané Kutiska se mi najít nepodařilo.

Osada se nicméně dále rozvíjela. Po zrušení poddanství byla obec zařazena do soudního a politického okresu Zábřeh. Pozoruhodné bylo i střídání národnostního cítění zdejších obyvatel, kterých zde před I. světovou válkou žilo kolem 420. Ti se při sčítání hlásili jednou k české, jindy k německé řeči, takže zjistit, jak to s nimi bylo, je dost těžké. Už před vznikem obecního zřízení byla v Nedvězí založena německá obecná škola. Menšinová česká škola zde vznikla až v roce 1929. Školní budova dodnes patří k největším v obci. Kaple sv. Jana a Pavla byla postavena asi kolem roku 1735. Každoročně se zde sloužila mše 26. června a o místních hodech. U kaple stál kříž, který byl postaven roku 1826. V roce 1881 byl obcí pro kapličku zakoupen nový zvon, který nahradil původní prasklý zvonek.

Kdysi bývala v tomto domě v Nedvězí hospoda

Kromě kaple najdeme v obci ještě další památky. Klasicistní kříž stojí u cesty do Rohle, jejíž je od roku 1976 Nedvězí součástí. U školy pak stojí zanedbaný pomník obětem světové války. Kromě toho je v Nedvězí i příjemná hospůdka, bohužel otevírá až v pozdním odpoledni. Naopak nádrž, postavená v roce 1995 mezi Rohlí a Nedvězím se už stala vyhledávaným rybářským revírem.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.