Kde nestačí kapacita školy, mohl by rozhodnout los, říká k zápisům Šabatová

Veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby o přijetí dětí do základních škol nerozhodovalo ani to, jak rychle je stihnou rodiče přihlásit, ani to, jak dokážou vyplnit případný test. Jestliže zájem o konkrétní školu překračuje její kapacity, pak doporučuje Anna Šabatová o jménech uchazečů losovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anna Šabatová

Anna Šabatová | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Při zápisech do škol mají přednost děti z dané spádové oblasti, ani ty však nemají úspěch při zápisu jistý. Do škol míří populačně silné ročníky, a kapacita na některých místech tak zkrátka nestačí.

Tam, kde se nepodaří kapacitu navýšit, ochránkyně nabádá k tomu, aby o přijetí rozhodl los. Šabatová připomíná praxi některých škol, kde se ředitelé rozhodují třeba podle jakýchsi testů zralosti, a vlastně tak vybírají na svou školu jen ty nejlepší. To podle ombudsmanky není vhodné.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zápisech do škol a doporučení veřejné ochránkyně práv mluvili Petr Polák z kanceláře ombudsmanky a Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin

„Základní školy nejsou výběrové,“ konstatuje Šabatová ve zprávě zveřejněné na webu kanceláře.

Děti ze spádové oblasti mají podle ní mít právní jistotu, že mají stejné právo na přednostní přijetí. „Není tedy možné mezi nimi rozlišovat na základě znalostí či dovedností, které mají v době zápisu, tj. půl roku před zahájením školní docházky. V první třídě je pak s dětmi třeba individuálně pracovat a případně jim nabídnout takovou podporu, aby mohly naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál,“ dodává Šabatová.

Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení v kanceláři ombudsmanky, poukázal i na další kritéria, s nimiž se veřejná ochránkyně setkala.

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, potrvají dva týdny

Číst článek

Mezi nimi bylo třeba, zda má dítě ve škole staršího sourozence, zda je starší sourozenec bezproblémový, jak daleko od školy dítě bydlí, zda třeba chodilo do školky při základní škole či zda bydlí rodiče ve spádové oblasti. „To jsou kritéria, která když začnete aplikovat, vždycky někoho poškodíte,“ poznamenal Polák.

„Zákon předpokládá pouze tři podmínky – je to věk toho dítěte, potom je to jeho trvalý pobyt, tam přísluší tomu dítěti právo na přednostní přijetí, a poslední kritérium je kapacita školy zapsaná ve školském rejstříku,“ konstatoval Polák.

Losování považuje za „nejlepší ze špatných řešení“. To si myslí i Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

„Myslím si, že je to pořád daleko lepší řešení než zavádět přijímací zkoušky, což je taková pozvolně se vynořující tendence na našich školách, hlavně na těch, o které je velký zájem. Zvlášť některé to maskují například za prověřování schopností učit se cizí jazyk, ale ve skutečnosti jsou to přijímačky do první třídy, a to, si myslím, že by mělo daleko horší následky než losování,“ uvedl Feřtek.

Děti s hendikepem by neměly být ve třídě s těmi bez něj, řekl Zeman. Sklidil kritiku

Číst článek

Současné problémy se zápisy mají podle něj dva hlavní důvody. Z dlouhodobého hlediska se prý státu nedaří zařídit, aby základní školy měly stejnou kvalitu.

„Aby každý z nás měl jistotu, že ta škola u něj za rohem je kvalitní, takže potom si rodiče začnou vybírat a na některé školy je nával,“ poznamenal Feřtek.

Druhý důvod je kapacita škol, na jejímž navýšení – potřebném kvůli silným populačním ročníkům – se začalo pracovat pozdě.

„Začal to dělat až pan ministr Chládek minulý rok. A vzhledem k tomu, že to dlouho trvá, než postavíte nějakou budovu, kam můžete ty děti, které přebývají, dát, tak pak nám nezbývá, než přijímat tato trochu kuriózní opatření,“ dodal Feřtek.

Český rozhlas, Veronika Sedláčková, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme