Klinika dostala podporu ministra financí. Sociální centrum se možná vrátí na Žižkov
Autonomní sociální centrum Klinika vzniklé obsazením chátrající budovy bývalé plicní nemocnice na pražském Žižkově a následně vyklizené policií by mohlo v Jeseniově ulici nejspíš opravdu fungovat. Potvrdil to ministr financí Babiš, který se do domu včera osobně podíval. Stal se tak dalším z řady mnohdy poněkud nepravděpodobných příznivců místa vzniklého na principech squatterství.
„Ten objekt je v katastrofálním stavu, nechápu, jak to mohl bývalý majitel takto nechat,“ řekl Andrej Babiš, který zareagoval na dopis adresovaný Klinikou vládě začátkem týdne a zúčastnil se schůzky s lidmi z Kliniky společně s radním Matějem Stropnickým, zástupci majitele budovy – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Právě GIBS o budovu v minulosti projevila zájem, zanedlouho mělo dojít k převedení domu na tuto instituci, která po jejím obsazení se zástupci Kliniky odmítala jednat i o dočasném využívání.
„Projekt sociálního centra je dobrý, mně se to líbí, ta čtvrť je na to ideální. Takže jsme se domluvili, že zkusíme ještě hledat pro GIBS jiné prostory. Pokud bychom je našli, mohlo by tam sociální centrum být trvale, pokud by se to nepovedlo, bylo by tam tak dlouho, než by GIBS začala stavět,“ řekl Babiš s poukazem na to, že za provizorní hlídání státního majetku by se zbytečně platily peníze, i na to, že centrum by pomáhalo mnoha pražským bezdomovcům. Na otázku, zda by podle něho mohlo dojít i k dekriminalizaci squattingu, odpověděl takto: „Pokud společnost není schopná řešit svoje problémy, tak si myslím, že pokud by byl tento modelový projekt úspěšný, že by se to dalo aplikovat i v dalších městech v naší zemi.“
„Ministr reflektuje, že projekt sociálního centra má na Žižkově podporu, a na rozdíl od úředníků to respektuje. Budova polikliniky je z urbanistického hlediska mnohem lepší pro to centrum, prostor čtvrti by to oživilo, místo toho, aby tam byla další úřadovna, která může být kdekoliv jinde,“ okomentoval schůzku jeden z vedoucích kolektivu Klinika Arnošt Novák. „Jednání se ale posunulo na vyšší úroveň, už to není jenom schovávání se za paragrafy, už se opravdu bavíme o smyslu toho, co by v té budově mělo být. Dneska to jednání bylo v budově, která je zatlučená, vypadá to tam, jako bychom to včera opustili, přijde mi nesmyslné, aby to bylo dál zatlučené a hlídala to nějaká bezpečnostní agentura.“
Kolektiv Klinika absolvoval od začátku prosince, kdy v Jeseniově začal komunitní prostor fungovat, už několik jednání, také s ministrem vnitra Chovancem. „Řekli jsme to, co říkáme dlouhodobě, že nám nepřijde v pořádku, že policie funguje jako soukromá ochranka některých spekulantů. Uváděli jsme příklady toho, jak policie za poměrně vysokých finančních nákladů vyklízela squaty, které jsou doteď prázdné. Milada, Albertov, Hálkova, Neklanova, Washingtonova ulice, ... Jsou to všechno doteď prázdné nemovitosti. Ministr vnitra na to reagoval tím, že mu to také nepřijde v pořádku. A sám nastolil otázku dekriminalizace squattingu, že je třeba rozlišovat mezi námi a nějakými výtržníky a není v pořádku, že proti nám masivně zasahují těžkooděnci,“ říká Novák.
Na programu má Klinika momentálně konferenci Squatting: Právo na město a obecně sdílené statky, která se koná v sobotu 17. 1. v prostoru Venuše ve Švehlovce. Další sobotu 24. ledna se koná Den pro kliniku – události pořádané ze solidarity s projektem se rozprostřou po řadě českých měst, a dokonce až na Slovensko. Podrobnosti o obou událostech najdete na Facebooku.
Kromě politiků, kteří s projektem Kliniky souhlasí, autonomní sociální centrum získalo masivní podporu veřejnosti. Na demonstraci pro Kliniku přišlo přes sedm set lidí a za projekt se postavilo mnoho veřejně známých osobností. „Dostali jsme docela širokou podporu, naplňuje se ale i to, co se dalo očekávat – čím déle od vyklízení, tím je to téma méně žhavé. Na což také řada úředníků spoléhá, že sejde z očí, sejde z mysli. Druhá věc je to, že nevím, co si do nás lidi, kteří nás podpořili, projektují. Je to široký spektrum od pravého středu doleva a ona Klinika není prostě další neziskovka. V Reflexu jsem četl, že jsme aktivisti placení ze státních peněz, z grantů, což je úplné nepochopení konceptu autonomního sociálního centra,“ vysvětluje Novák. Klinika nechce přijímat granty ani platit nájem, ten by měl být symbolický, fungovat chce svépomocí jako během deseti dnů, které v prosinci prostor vyzkoušely. „Ve svém projektu píšeme, že se snažíme vymanit z tržní logiky, že chceme fungovat bez financí, profesionálů, expertů, že to také jde. Což neznamená, že zpochybňujeme fungování nevládních organizací, ale my nechceme být klasická nevládka navázaná na třetí sektor a mlčky respektovat sociální nerovnost ve společnosti. Jde nám o zpochybnění tržní logiky, hierarchie ve společnosti, rozdělení rolí na experty – ty, co dělají něco pro společnost za peníze, a laiky. Tyhle stereotypní role chceme rozbourat.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
