Před 25 lety Česko obnovilo vztahy s Vatikánem, dosud ale chybí platná smlouva
Katolickou církev komunistický režim v Československu trpěl jen s nelibostí. Jeho pád přinesl lidem náboženskou svobodu. Stát také mohl urovnat svoje vztahy s Vatikánem. Právě před 25 lety, 19. ledna 1990, vláda národního porozumění rozhodla o obnovení diplomatických vztahů se Svatým stolcem.
Samostatnou Československou republiku uznal Svatý stolec v roce 1919. Prvním československým velvyslancem ve Vatikánu byl Kamil Krofta.
Únorem 1948 se katolická církev stala pro komunistickou moc jedním z největších ideových protivníků. To už ale vysílalo v češtině Rádio Vatikán. Podle současného vedoucího české redakce Milana Glásra bylo jedním z mála zdrojů informací o dění v Československu, které nepodléhaly komunistické cenzuře:
O výročí obnoveného vztahu mezi ČR a Vatikánem mluví redaktor Jaroslav Skalický
„O vysílání požádali společně československá vláda, to znamená Klement Gottwald, spolu s arcibiskupem Beranem, kterého potom Gottwald držel 20 let v domácím vězení.“
Arcibiskupa Berana československá státní bezpečnost až do roku 1963 internovala na různých místech v Čechách. Když ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma.
Cesta ale znamenala vyhoštění. Kardinál Beran působil ve Vatikánu. Do vlasti se nedostal ani v uvolněných poměrech Pražského jara.
Komunistický režim měl církev pod kontrolou, kněžím dával souhlas k činnosti. Řadu kněžích ale věznil a pronásledoval. Po nástupu Jana Pavla II. na papežský stolec se změnila politika Vatikánu ke komunistickým režimům.
Zatčení františkánů
Dlouholetý redaktor Rádia Vatikán Josef Koláček vzpomíná, jak se mu v 80. letech, po rozhlasovém přenosu z tradiční velikonoční promluvy Urbi et orbi, podařilo Jana Pavla II. upozornit na zatčení františkánů z Liberce, kterým komunistický režim hrozil tresty za údajné maření dozoru státu nad církvemi.
„Když přišel ke mně, tak jsem jenom řekl: Svatý otče, zatkli všech 220 františkánů, kteří se sjeli na oslavu Květné neděle. On jenom zpozorněl a řekl, že se to musí sledovat. Pak propustili všechny, až na tři pátery. Dva z nich dostali podmínečně dva měsíce a třetí jeden měsíc,“ říká Koláček.
Jan Pavel II. významně přispěl k pádu komunistických režimů. Po obnovení diplomatických styků v roce 1990 zastupoval Vatikán v Československu a pak i v České republice apoštolský nuncius Giovanni Coppa:
„Byl jsem nucen být v České republice,“ směje se. „Moje srdce je dál v České republice. Nejkrásnější roky mého života byli s vámi,“ přiznává Coppa.
Ve vztazích mezi Vatikánem a Českem stále zůstává jeden nevyřešený bod, a to je vzájemná smlouva.