Prof. Vladimír Beneš: Cesta mozkem se mění v poutavé dobrodružství plné úžasných zážitků

16. leden 2015

Hostem v Tandemu Jana Rosáka byl přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a I. lékařské fakulty Karlovy univerzity prof. MUDr. Vladimír Beneš.

Dozvěděli jste se například, že jeho klinika se nově snaží věnovat neuroonkologické léčbě komplexně, proto změnila svůj název a strukturu, a co je na klinice jeho hlavní povinností. Prozradil i kdo byl jeho dětským hrdinou nebo na co se každý den těší.


Doslovný přepis pořadu dodává firma NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den a pěknou chvilku u rádia vám přeje Jan Rosák. Ačkoli se dneska všechno točí kolem počítačů, bez kterých si už skoro nedokáží hrát ani naše děti, tak přece jenom je tu něco, na co, doufejme, elektronická zařízení nebudou dlouho mít - lidský mozek. A jedním z největších odborníků na tento dodnes trošku záhadný orgán je můj dnešní host neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor doktor Vladimír Beneš, doktor věd. Vítám vás, pane profesore, dobrý den.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Dobrý den, dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se trošku teď zatvářil, že jsem něco řekl asi trošku špatně, viďte.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No úplně špatně ne, ale my jsme změnili název a strukturu kliniky, takže náš oficiální název je v současné době Neurochirurgická a neuroonkologická klinika. A je to, důvodem je to, že chceme zvýraznit víceméně potřebu dobré neuroonkologické péče pro pacienty s nádorovým onemocněním, nervového systému, která podle nás a podle různých statistik není, ne že by byla nedostatečná, ale není dobře zorganizována. Takže jsme takto to změnili a změnili jsme i struktury kliniky, takže ta onkologie dominuje.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže to si teď musí novináři změnit ten název, aby vás správně oslovovali samozřejmě.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
To bude hodně dlouhé teď.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano. Profesor Beneš říká, že cesta mozkem se mění v poutavé dobrodružství plné úžasných zážitků, tak doufám, že alespoň o některé z nich se s námi dneska podělí. Všem přeji příjemný poslech Tandemu.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do našeho Tandemu se můžete svými dotazy, vážení a milí, zapojit i vy. Už teď můžete otázky na neurochirirga Vladimíra Beneše posílat buď e-mailem a to na adresu tandem@rozhlas.cz, nebo prostřednictvím SMS ve tvaru TANDEM mezera váš dotaz a to na číslo 90 011 04, no a posléze možná i telefonicky, ale to v průběhu písničky vždycky volejte, abychom se na to mohli soustředit 221 553 777. Tak a teď už se soustředím já na profesora Beneše, který tady byl naposledy v Tandemu už opravdu hodně dávno, 5. května 2008. Tehdy jste zaváděli, pane profesore, novinku u vás, multifunkční operační sál, který byl vybaven moderní tříteslovou magnetickou rezonancí. Vy jste si to strašně pochvaloval, ale říkal jste, že je to novinka jenom do té doby, než někdo postaví něco novějšího. Tak jak to dopadlo teď?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No dopadlo to vynikajícně. Tehdy to rozhodnutí tohle to koupit a zřídit bylo zcela správné a je fakt ten, že my jsme se od té doby s tím naučili zacházet a je to neocenitelný pomocník v některých oblastech neurochirurgie. My už i máme čísla, co se nám podařilo zlepšit, jak jsme zvýšili třeba radikalitu u určitého druhu nádorů, takže ta pomoc je neuvěřitelná a v současné době to není pro nás novinka, ale zcela rutinní záležitost. My tam máme v současný době s tím odoperováno zhruba 1800 pacientů a možná, že je to nejvyšší číslo na světě, protože ono to bere čas a takovéhle ty oblasti medicíny, kde je to fee-for service, to, co mají Američani, no tak oni spěchají, že jo, protože my uděláme operaci jednu za den třeba s tímhletím, protože ono to půl hodiny trvá, než se to vyšetří, kdežto ten Američan udělá dvě a dvě zkasíruje, takže my máme do určité míry v tomhletom určitou volnost a ta pomoc, kterou nám to přineslo a tu kvalitativní, to zlepšení kvality vlastně našeho operování v těch určitých oblastech, hlavně teda v onkoneurochirurgii, tak nenahraditelné ve skutečnosti.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to je v podstatě ta novinka, o které jste mluvil už v úvodu, že se vlastně vaše oddělení teď jaksi ...

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
To je, to je rozšíření celé té problematiky, protože u nás je zhruba za rok operováno 600 nemocných, 500, 600 nemocných s gliovými nádory. To jsou nádory, které vyrůstají přímo opravdu z mozkové tkáně a to jsou jedny z nejchmurnějších nebo nejméně příznivých nádorů vůbec, co může člověka potkat. Tak přežití rok je vcelku úspěch. A každé desetiletí po 2. světové válce přidalo k prognóze těchhle těch nejhorších nádorů kolem měsíce. Takže tam pořád nevíme, co s tím. A u nás v republice naštěstí zdravotnictví je schopno poskytnout veškerou péči, která poskytnuta být má. Ale tihle ti naši nemocní tím, že jich je relativně málo, tak jsou takoví jakoby sirotci v těch onkologických centrech, kde je to samozřejmě zahlceno nádory prsů, plic, rekta a prostaty, takové ty běžné karcinomy. A ty nádory mozku tím, že stojí trošku stranou a že se chovají i jinak nežli nádory jinde, tak oni jsou léčeni ti pacienti, ale kupříkladu nedostanou se včas na ozařování. Tam by mělo být ozařování zhruba do 4 týdnů po operaci, skoro obvyklá doba je 6, 8 týdnů. A v každým případě podavaď někdo o to má zájem a věnuje se něčemu komplexně jako tým od A až do Zet, tak ta péče je lepší v dlouhodobé perspektivě i samozřejmě lacinější a samozřejmě to s sebou nese i možnosti výzkumu, takže to je oblast, na kterou bychom se rádi soustředili a rádi bychom nemoci se u nás v nemocnici, v Ústřední vojenské nemocnici poskytli tu péči od začátku až do konce, včetně kontrol, včetně řešení recidiv a tohle to, takže to je takovej plán, který víceméně souvisí i tady s tou tříteslovou rezonancí, která je na sále, protože ta operace je vždycky první krok v léčbě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No my si dáme teď zahrát písničku a potom si popovídáme samozřejmě o dalších věcech, které vás budou také třeba zajímat z práce profesora Beneše, například na to, na co je náš host v životě pyšný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem profesor doktor Vladimír Beneš, doktor věd, který je přednostou Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď už jsem to řekl velmi správně. Možná bychom si v tom měli udělat definitivně pořádek. Jak je to v rámci vašeho oddělení rozděleno na ty sekce?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Klinika má jako 5 svých hlavních programů, kterým se trvale věnujeme a v současné době jsme ji poté, co jsme se stali tou neuroonkologickou klinikou, což je svým způsobem budoucnost, kam bychom chtěli mířit, tak jsme ji rozdělili na 3 hlavní úseky, kam se de facto všechno schová. Takže jedna je ta onkologie, což je v našem podání kolem 400 pacientů za rok, protože nejsou jenom ty ošklivé nádory, o kterých jsem hovořil, ale naopak jsou tam takové ty krásné, pěkné, kde je umíme vyléčit. Pak je to druhá hlavní problematika a to je cévní, to je vcelku logický, protože mrtvic je neuvěřitelné množství a z mnoha různých příčin a většinu z nich nakonec řešíme my. A třetí je to, co víceméně patří neurochirurgii i historicky a i provedením je páteř, takže de facto onemocnění páteře a veškerá operativa jak degenerované, tak poraněné, tak nádorové problematiky u páteře. A ty menší programy se vždycky k něčemu přidruží, takže ta klinika má teďka 3 rovnocenné sekce - onkologie, cévní, spinální.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy tohle všechno jako šéf zastřešujete, ale pochopitelně, že se věnujete taky jaksi praxi klinické.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě. Já samozřejmě mám tu výhodu, že jako šéf si můžu vybírat, co budu operovat, takže já tam si můžu, za prvé mou povinností je operovat ty rizikové pacienty, kde může být malér, takže to je první věc. A druhá věc je, že mám několik takových oblastí, kde opravdu rád operuju a co, co si víceméně hlídám, ale ono se to dost kreje s těmi riziky a s tím, co jako mně se líbí a co mě baví. Takže já mám to finální slovo, ale samozřejmě, že ty jednotlivé úseky víceméně řídí někdo jiný a tu rutinní práci samozřejmě dělají všichni. Já se kupříkladu už dávno moc necpu do páteře, to prakticky operuju už než míšní nádory a to ostatní to, co je to gró práce, to nedělám, to už bych ani neuměl dobře. A u cév taky už mám jenom několik úseků, které zůstávají, takže tam je, tam jde spíš o to, rozhodovat, udávat tón a umožnit těm ostatním, aby se mohli rozvinout co nejlépe.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, když jsem k vám jednou zašel s tím, že jsem měl nějaké bolesti "klaste hedek", tak jste řekl jo na bolest, to já mám Nežádala.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ano, ano, tak ten ani, ten má u nás jenom školský úvazek, ale je to výborný doktor. Přesně tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborný doktor a odborník, ano. Takže máte pravdu, takhle to funguje. Ale já si myslím, že vaše úsilí, vaše úspěchy byly taky velice oceněny a to si myslím, že vy byste možná cudně zamlčel, ale je potřeba to říct, protože na to můžete být hodně pyšný, jste se stal prezidentem, jestli se nepletu, Evropské asociace neurochirurgie.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Hmm. Je fakt ten, že na to jsou opravdu pyšný a považuju to asi za takový největší úspěch své profesní kariéry, to je ta 4 roky šéfuju vlastně těm 6 tisícům evropských neurochirurgů. Ono je to cestou národních společností, protože my jsme federace 40 společností a je to opravdu od Británie po Kazachstán a od severu po jih, včetně Izraele a víceméně je to jedna ze čtyř velkých kontinentálních společností na světě, takže my 4 šéfové zase těch kontinentálních se samozřejmě mezi sebou stýkáme a snažíme se udávat tón směrem k té světové federaci. A je to víceméně opravdu možná uznání toho, že jsem se v té společnosti tolik angažoval, možná trošku uznání toho, že třeba jsem měl dobré nápady a že, že jsem něco dělal dobře. A je to prvně vlastně v Čechách, to nikdo neměl, takže je to opravdu věc, na kterou jsem pyšný. Byl s tím spojený evropský kongres ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že oprávněně.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
... takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No řekněte, v jakým smyslu tahle ta Evropská asociace jaksi pracuje, to znamená, jakým způsobem ovlivňuje, dejme tomu, práci těch, těch jednotlivých národních?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Svým způsobem naší takovou vlajkovou lodí jsou kurzy pro mladé neurochirurgy a vedle toho máme části organizace, to už jsou zkratky, že jo, UEMS/JRAAC a tam jde hlavně o kvalitu neurochirurgie v Evropě a o to, kterak jí budeme jaksi, jak budeme vychovávat mladé, takže my třeba jsme vytvořili takový mustr, co má všecko ten mladý doktor absolvovat, co má všechno odoperovat, kdy má jít na tu v našem případě atestaci a svým způsobem, i když si to řídí jednotlivé ty národní společnosti, tak všechny převzaly to, co my jsme vytvořili jako Evropská asociace. Sice se tváří, že je to jejich tvorba těch národních společností, ale ve skutečnosti je to to, co my jsme udělali. A pak děláme akreditace pracovišť, kdy to pracoviště zažádá o akreditaci a přijede tam komise, kterou my jmenujeme, koukne se, jestli mají tohle, jestli mají támhle to, jestli dělají tohle to tak, jak se to dělat má, jestli mají zůstatek mladých lékařů, jak ty mladé lékaře vychovává a pak ten výukový program dostane takovou jakoby nálepku kvality.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si dnes povídám s profesorem doktorem Vladimírem Benešem a určitě nevynechám to, na co se svých hostů velice rád ptám, protože tím tak trošičku poodhalí závoj toho svého dětství. Kdopak byl, pane profesore, vaším dětským hrdinou? Já vzhledem k tomu, jaký je váš dnešní koníček, tedy brouci, etymologie, ano, tak bych spíš myslel tak na Ferdu Mravence nebo Brouka Pytlíka.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ani broučci, ani Ferda Mravenec. Já jsem, já jsem asi nejvíc jsem četl Lovce mamutů, takže Kopčem s Veverčákem. Ale zřejmě by suverénně vyhrál Robinson Crusoe v těch, v tý edici Knihy odvahy a dobrodružství s těmi třemi proužky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
KODy, ano přesně tři proužky.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Přesně tak. Tak tohle to je jediná z nich, kterou jsem si schoval ještě v knihovně, žlutá obálka k tomu k těm třem proužkům a to jsem snad četl stokrát a ten Robinson, to, jak si to všecko uměl udělat sám, jak se tam až do tý doby, než přišel Pátek, že jo, tak to prostě bylo, to byl pro mě asi takový největší dětský hrdina.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy byste bejval byl schopnej třeba i takhle to zkusit si takhle sám?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No, teď už určitě ne, teď už si neudělám sám naopak vůbec nic, že jo, takže to by nešlo. Ale tehdy to opravdu byl takový pro mě vzor se vším všudy, té schopnosti prostě se, si pomoci. Navíc se mi líbilo to, že to bylo někde v tropech, že tam bylo teplo, že tam nesněžilo, že tam nebyl led, to na tom všecko bylo hezký a to, jak on prostě, ono je to tam taky hezky popisováno, jak on ten krok za krokem si něco vytvářel a vyráběl a jak se pomalu, ale jistě dostával dál a dál, takže jako ten asi pro mě byl ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte pravdu, jak nahrazoval takový ty věci denní spotřeby, běžný úplně, že jo, věcma, který si vyráběl.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ale jinak jako má oblíbená knížka byly ty drobné dětské horory Kytice, takže Polednice ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
... a první transplantační program, že jo, Oči naší Dory, jak došly do komory a zas se jí vrátily oči, pak nohy, ruce, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trošku masochista, pane profesore.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No masochista ani ne, ale to prostě, to se mi líbilo, to byla oblíbená knížka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Heleďte se, a jak to postupovalo potom postupem času, když jste začal rozum bráti, kdo se stával vaším hrdinou třeba?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Když jsem začal rozum bráti, tak asi se objevily dvě knížky, který měly ohromný vliv. Někdy v 6., 7. obecné mi naši dali Cerama Bohové, hroby a učenci a zaujal mě samozřejmě starý Egypt, že jo, a posléze Říše římská. A někdy na konci devítiletky jsem dostal do ruky taky od rodičů Plútarchos Životopisy slavných Řeků a Římanů. Takže jsem měl takové to období, kdy jsem od archeologie po historii říkal to by mě bavilo, to by se mi líbilo, ale pak přišel ten středověk, kterej mi naopak přišel dost nudnej a jestli si, vy si vzpomenete, jak to tehdá bylo, ono to vždycky končilo dějinami mezinárodního dělnického hnutí a to už ne, že jo, takže, ale to byla taková hra dětská asi s tím, když jsem uvažoval, co dělat a jak dělat, ale ve skutečnosti hluboko pod tím pořád byl, byla ta medicína zcela nepochybně zásluhou, že jo, rodinného prostředí. A v té medicíně pak byla taková ta série knížek, která začala Františkem Gelem o Pasteurovi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo tak v kterým roce vašeho věku?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No to byla všecko ještě devítiletka. To byla tak 7., 8. třída, pak to byl Dům na kopci, to bylo o Kochovi a tuberkulóze, a nutno přiznat, že tenkrát to bylo nejvíc o těch infegtologech a mikrobiologii a infekční, to bylo jedno z toho, co mě hluboce nebavilo na fakultě, ale to období tehdá těch velkých objevů a těchhle těch lidí, tak to, to mě opravdu jako možná zaujalo, a možná to bylo, hrálo svou určitou roli ve směřování k té medicíně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No vidíte, vy o Kochovi, já o Tarzanovi jsem si tak.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Tak Tarzana já jsem nečetl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se k tomu dostal, protože můj strejda měl takovou úpadkovou literaturu doma hodně nahloučenou jako Biggles a Clifton a podobně. Ale jak to potom bylo v dospělosti, to samozřejmě už ti hrdinové byli trošičku jaksi jiného charakteru, už spíš takový jako guru vašeho, vašeho oboru asi.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
To ano, to ano. Tam já jsem vždycky říkal, že mám 4, ale ve skutečnosti jich bylo 5. Tak jako první guru nebo první osoba, která mě nejvíc ovlivnila, je samozřejmě táta, že jo, to byl, to byl modelový neurochirurg, modelový lékař, který věděl, co je ta klinická práce, co je věda a ten nepochybně tu mentální, ten mentální vliv a všechny takové ty atributy lidské ve mně zanechal, nebo se snažil aspoň, nevím, nakolik se mu to povedlo. A pak přišel můj první šéf v Plzni, když jsem tam jako študák chodil, to byl profesor Mareček, to byl absolutně systematický člověk, který prostě člověk věděl na půl roku dopředu, co bude přesně odpoledne dělat a můj první šéf v Ústí, který byl přesný opak, to byl chaotik s ohromnou invencí a dokonalým prostě, nesmírně zábavný člověk, takže tyhle dva tady v Čechách. Pak přišel jako čtvrtý Američan, kde jsem byl rok na stáži, nějaký Robert Specer, tak ten mi zase ukázal, co opravdu dělá jako velkého neurochirurga světového formátu, že to není jenom ta vlastní operativa, jenom ta vlastní klinická práce, ale výuka, výchova mladých, nějaká věda, ale i třeba to, co se za komunistů nenosilo, to PR, že jo, že je třeba to i umět prodat do určité míry. A posledního, kterýho já jsem si tam přidal, tak to je nějaký Rudolf Falbuš, který teď je v Hannoveru, a ten ve skutečnosti pro mě udělal asi nejvíc v takové té mezinárodní prestiži, protože on mě vždycky někam tak jako trošku postrčil. Já tam byl v 85. se naučit jeden přístup a já tam přijel a on mi říká ty umíš taky německy a já jsem říkal blbě, a on říkal dobře, když se tu chceš něco naučit, tak se budeš učit i německy a od tý doby už na mě anglicky nepromluvil a já se tam kroutil se svojí špatnou němčinou. Pak mě postrčil do téhle společnosti, řekl, jo vždycky prostě tenhle člověk mi do určité míry někam poradil, co mám udělat. A i dneska, když potřebuju poradit, tak se obrátím na něj. Takže těchhle 5 lidí jako vzory.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dozněla písnička Olympiku, kterou jste si stejně jako já určitě rádi taky poslechli, já doufám, že i můj host.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, profesor Beneš. Za chviličku si ovšem poslechne písničku, která bude opravdu vyloženě podle jeho gusta, ale než se k tomu dostanu, tak bych vás rád, vážení posluchači, vyzval k tomu, abyste případně váš dotaz, který vám leží teď na mysli, panu profesoru zavolali. Vždycky v průběhu písničky můžete volat na číslo 221 553 777, anebo můžete poslat SMS případně i e-mail na adresu tandem@rozhlas.cz. No ale teď už k té písničce na přání. Pane profesore, která muzika vás tak jaksi utvářela?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Utvářela. Já nemám vůbec hudební sluch, já jsem v životě neslyšel falešný tón, takže já potřebuju, aby to bylo rytmické ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Šťastný člověk.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
... aspoň rytmus. Šťastný, možná šťastnej, občas to chybělo, občas mi to vadilo, ale umím s tím žít. A logicky jsem vyrůstal v době, kdy se objevili Beatles a Rolling Stones a mně vždycky byli sympatičtější ty Rolling Stones, protože oni byli takoví rebelové, že jo, a někdy v těch, v tom 65, v těch 13, 14 člověk rebeluje, že jo, ať je jaký je. A i když jsem ty Beatles měl rád, tak ty Stones prostě pro mě představovali to určité rebelství, bylo to takové méně tradiční, bylo to trošku agresivnější, takže k těm jsem víc tíhnul.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/Souzvuk hlasů/ učesaný, že jo.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Nebylo to takový učesaný a i nezpívali v oblecích, jestli si pamatujete, Beatles ze začátku začínala v sakách, že jo, a takovýhle, takže ty jejich písničky byly prima, fajn, ale ty Stones prostě pro mě v té době byli vždycky to lepší nebo to, co jsem měl radši.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Stones už jsme vyhledali, které to bude konkrétně?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No Satisfaction, to jako ti ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to jasný.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Je to jasný u Stones, to je pořád nejoblíbenější písnička.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem dnes s profesorem doktorem Vladimírem Benešem. A teď už také s některým z našich posluchačů, který se k nám dovolal. Halo, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zdravíme vás. Tak copak máte za dotaz na pana profesora?

posluchač
--------------------
Pane Rosáku, já volám z Kolína, mé jméno je Josef Slavíček a mám jenom dotaz na pana profesora, zdali žije ještě jeho tatínek.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Žije. Táta žije, je mu 94, mentálně je zcela v pořádku.

posluchač
--------------------
94?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ano, teď v lednu 27. mu bude 94.

posluchač
--------------------
Ježíšmarjá.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Takže už nikoho neoperuje logicky.

posluchač
--------------------
To mu samozřejmě, to mu moc gratuluju. Mě to tady 23. června 81 ještě jako coby docent operoval v Kolíně páteř.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Tak já ho budu pozdravovat.

posluchač
--------------------
Pozdravujte ho moc.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Děkuju.

posluchač
--------------------
Cítím se bezvadně a přeju mu dlouhý, dlouhý zdraví ještě.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Děkuju, děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak moc děkujeme. To je, to je vůbec nejlepší recenze, jaká může nastat samozřejmě, takhle od, od pacienta, od posluchače. Já si myslím, že panu profesorovi, vašemu otci bychom mohli popřát pevní zdraví a pořád takovou jasnou mysl. Mimochodem před několika lety byl oceněn Cenou Jana Evangelisty Purkyně, knížku vydal.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
On vydal dvě, co odešel do penze. Jedno byl román, jedno byly takové jakoby životopisy významných lékařů, neurochirurgů vcelku logicky, a teďka napsal autobiografii, která snad mu vyjde příští rok. A já jsem to četl a napsal to velmi hezky, čtivě. A ono je to i zajímavé z toho důvodu, že táta se narodil v 21., takže 3 roky poté, co skončilo Rakousko Uhersko, do toho nadšení zakládání republiky, pak si prožil 38., byl v Plzni, takže byl s Němci až na hranicích, 45., 48., 68. a naštěstí i 89., takže je to asi jako víc se prožít nedalo, že jo, v minulém století snad, takže.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už mluvíme o té knížce, vy jste vydal taky knížku spolu s novinářem Martinem Čápem Cesta do středu mozku. Já jsem to zmínil hlavně proto, že se vás chci zeptat na takovou zkušenost v podstatě s tandemem, to znamená s prací ve spolupráci. Jestlipak může být neurochirurg vůbec sólista třeba?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
On je a není sólista. Není sólista, protože veškerá ta práce závisí na celým tom týmu, že jo. Když už bysme se pak soustředili třeba na tu vlastní operaci, tak ten neurochirurg tam je jako kapitán letadla nebo kapitán na lodi. Není tam sám stíhací pilot. Je to prostě tým a bez toho týmu to nejde. Ale on ten operatér vlastně musí činit ta rozhodnutí sám a musí si za ně být zodpovědný, takže on je od A do Zet zodpovědný za ten finální výsledek a pokud-li by to zkazil někdo jiný, tak samozřejmě to musí vzít na sebe. Takže dost často při různých komplikacích jsou takové určité, že se ukazuje prstem na anesteziologa a anesteziolog zase ukazuje prstem zpátky na nás a tak dále. Ale ten operatér musí být připraven tohle to vzít na sebe a nakonec říct fajn, prima, to je komplikace, kterou jsem já způsobil, protože on je zodpovědný za tu operaci. Takže je ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou ty chvíle, kdy ten, kdy ten kolektiv se najednou celý obrátí na vás a kouká, co s tím provedete.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Tak nějak to je, ale to patří k věci, to jako bez toho to nejde, ale bez toho to také nejde. A pak samozřejmě ten širší tým, což je de facto celá klinika, ale pak už je dál, že jo, až k těm obvodním lékařům a rehabilitačním pracovníkům, takže to je celek, to je, to není jako sólová práce. I když ta jedna určitá chvíle tý operace je do určité míry sólová.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V té vaší knížce je taková spousta zajímavých jaksi momentů, které zajímají pochopitelně i laika. Zaujaly mě třeba neuroprotézy. Jak tomu mám rozumět? Co třeba budou nahrazovat?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Cokoli, cokoli z nervových funkcí. Ono to není nic nového, ono je to už studováno mnoho let, ale samozřejmě jak se rozvíjí elektronika, tak se to zlepšuje. A kupříkladu taková klasická neuroprotéza je zrak. Při určitých poruchách zraku, kdy je to lokální někde v těch očích, tak se dá stimulovat zraková kůra, která je vzadu v týlním laloku, doufám, že se jmenuje česky týlní, a tam kamerkami zavádět vzruchy na to, aby se složil obraz, stačí 26 bodů. To je neuvěřitelné. 26 bodů a vy poznáte portrét člověka. Takže takhle ten slepý de facto vidí zásluhou těch stimulací, takže já jsem viděl filmy, kdy ten slepý zajíždí autem do garáže, couvá s tím autem těma kamerkama vidí. Ale někde to má určité mouchy, protože to jsem viděl prvně asi před 25 lety a nikam moc dál to nejde. Stejně tak, že jo, u pacientů po poranění míchy, tak lze nahradit pomocí nějakých generátorů a stimulátorů pohyb dolů. Již teďka lze rozklíčovat de facto funkci jednoho jediného neuronu kdesi v mozku, evokované potenciály, ty nasnímat, nasnímat určité vzorce a ten člověk třeba bude hýbat rukou, anebo přímo kurterem u počítače pomocí myšlenek. Takže ono to, tohle to jsou neuroprotézy, kdy vlastně elektronické zařízení nahrazuje ztracené funkce nervového systému.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem s profesorem doktorem Vladimírem Benešem. Já myslím, pane profesore, že na tom budete stejně jako my všichni ostatní, že přestože víte, jak ten mozek funguje, tak se necháte rád jaksi jím i tak jaksi vést, omámit a člověk se prostě na něco pořád musí těšit, nemůže pořád jenom myslet na práci, nemůže jenom myslet na to, jak to funguje, ale jenom prostě a normálně se na něco těší. Na co se těšíte vy?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ale to je plno věcí. Já se těším na pěknou operaci, já se těším na to, až pojedu někam na brouky, já se těším na to, že půjdu na tenis, já se těším naopak na to, že si doma lehnu a konečně si vezmu nějakou knížku do ruky, takže těchhle těch momentů je plno. Já se těším i třeba na večeři, to jako nebudu zastírat, že rád jím, to ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže je to důležitý se pořád těšit.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
A samozřejmě, bez toho to nejde.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je motor.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No to je optimismus vlastně životní, který, takže pořád je, jako pořád člověk je zvíře, které trvale plánuje dopředu, to je ten rozdíl proti ostatním.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jsou tací, kteří žijou ze dne na den, že jo, tak nějak.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
To ano, ale tam pak je otázka, jestli, že jo, my máme 99 % genetickýho materiálu společnýho se šimpanzi, tak tam jako kde to procentíčko chybí nebo kde se mu ho nedostává, to je těžko říct, ale člověk musí mít pořád nějakou vizi, nějakou perspektivu a něco, na co se opravdu těší.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem když jsme si spolu naposledy tenkrát povídali v tom 2008, tak jestli se nepletu, tak jste měl za sebou Asii s těmi brouky, tak co je teď před vámi nebo co máte teď nového?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Teď, teďka nejvíc mířím do takové té oblasti od Mexika na jih, takže jsem byl v Onamě v Brazílii, v tom Mexiku a to jsou hrozně hezké země. Jednak, jednak jsou tam příjemní lidé a až na jídlo, který teda mám vždycky pocit, že už někdo měl přede mnou toho mexickýho ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No ono to vypadá, jakože už je to trošku použitý, takže já tam vždycky žiju na rybách v tom /nesrozumitelné/ a jsou tam zajímavý brouci, takže to, to je teďka taková ta část světa, kam nejvíc mířím, když už se dostanu na brouky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vytěžil jste z téhle té oblasti nějakého takového modrého Mauricia, brouka?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
No, víceméně asi 3 nové druhy, jedno z Mexika a to jako je z takové skupiny brouků obzvlášť jako ceněný, obzvlášť noblesních brouků, tak jsme chytli nového v Mexiku a v Brazílii, tam jsme chytli také asi dva nebo tři nové druhy s kamarádem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a když už jsme u těch operací, říkáte, že se taky těšíte třeba na nějakou pěknou operaci. Já si říkám, kam až se ta neurochirurgie může dobrat. Bude to, to vždycky tak před sebou vidím jako tak vrchol, jako ve filmu Pane, vy jste vdova, že opravdu nahradí mozek.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ne to ne, jako technicky toho, co se operuje na člověku, tak to už máme za sebou, to už je konec takových těch heroických operací, protože máme alternativní metody léčby, endovaskulární, radiochirurgii, tam už je to dál, takže už není třeba, už není jenom ta chirurgie, kdy to člověk musel udělat. Teďka už můžeme uvažovat nad tím. Takže vrchol asi technický neurochirurgie byl někdy v 90 letech, teď už jsme mnohem opatrnější a už nám jde mnohem víc o opravdu kvalitu života, o neuropsychologické následky, jsme svým způsobem mnohem opatrnější. Na druhou stranu se otevírají právě ty nové cesty zásluhou endoprotéz, zásluhou hluboké mozkové stimulace, už běží klinický pokus u depresí, běží klinický pokus u Alzheimera, Francouzi studujou, jestli nelze stimulovat některé hluboké struktury mozku kvůli obezitě. Má to mouchy. Opice, když má 49 herců, tak hubne a když se jim to vymkne a má 50, tak tloustne, jo, takže to, ale a tohle to tam jde všecko, paměť, učení se, kde co půjde stimulovat jednoho krásného dne, ale i třeba imunologie, i třeba odpověď na různé zjevní vlivy, takže tam, tam ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co mícha?

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Mícha bude asi jedna z posledních. Komplet poranění míchy zůstane kompletní poranění míchy na hodně dlouho ještě. Tam to půjde spíš přes ty neuroprotézy, přes umělý pohyb.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, respektive ještě chviličku budete poslouchat Tandem s profesorem doktorem Vladimírem Benešem. No a mám takový pocit, že se k nám někdo teď dovolal a že bude chtít něco panu profesorovi asi vyřídit. Tak máte slovo, dobrý den.

posluchač
--------------------
Tak dobrý den. Já se jmenuju Jiří Urban, bydlím na Křivoklátě v okrese Rakovník a v roce 1965 mi jeho otec operoval, měl jsem při fotbale jsme se lehce srazili a měl jsem potom malformaci v levé frontální krajině a chtěl bych jeho tátovi za všechno, co tam pro mě udělal, poděkovat, protože dodneška jsem fakticky bez problémů žiju, společně s akademikem Kuncem. Tak určitě bych si přál, abyste mu tu moji, moje blahopřání vyřídil. Přeju mu a vám všechno nejlepší a držím vám palce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan profesor vás přímo poslouchá, tak vám může poděkovat.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Já vám poděkuju sám za tátu a je to fascinují, po 50 nebo 60 letech pacient, který je v pořádku.

posluchač
--------------------
V roce 1965, si to pamatuju přesně.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Ano, moc pěkné, děkuju mockrát, vyřídím tátovi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.

posluchač
--------------------
Střešovickou nemocnici miluju, protože tam odsaď, když teda něco řeknou, tak to platí, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je reklama dokonce na vaši nemocnici.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
To je krásná reklama, ta bude zakázaná.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se moc hezky a děkujeme, děkujeme za upřímné vyznání, díky, na shledanou.

posluchač
--------------------
Já taky, mějte se hezky, děkuju, děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, pane profesore, že to je vůbec to, to nejlepší, jak se můžeme rozloučit, takovým krásným, takovou recenzí vaší práce.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Určitě, určitě. Víc takovýhle pacientů.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stává se vám to často, myslím, viďte, že potkáváte někoho nebo respektive, že vám někdo třeba zavolá, napíše.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Je dost často. Ono přece jenom už mám věk, aby těch pacientů za mnou bylo hodně, takže se to stává relativně často, že v každé víceméně společnosti, kde se pohybuju, tak mě odchytí někdo, komu jsem někoho operoval, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Člověk má samozřejmě radost z té práce, jak jste říkal, jdu si udělat hezkou operaci, ale potom, když má vyznění a když zjistíte, že, že měla opravdu jaksi dobrou pointu, tak to je ještě lepší.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Určitě jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jo. Moc děkuju profesoru doktoru Vladimíru Benešovi, doktorovi věd, za dnešní velice příjemné povídání, které určitě nebylo poslední, protože s panem profesorem se moc hezky povídá. Ostatně já si vás určitě rád budu poslouchat i v pořadech na Dvojce, kde máte vždycky slovo k událostem ...

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Jak to vidí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... Které hýbou světem, jak to vidíte, takže jak říkám, neloučím se nadlouho, ale dnes už končíme, tak díky a na shledanou.

prof. MUDr. Vladimír BENEŠ, DrSc., neurochirurg, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty UK
--------------------
Na shledanou, děkuju.
Spustit audio