Úřady měly dobrý důvod děti Češce odebrat, tvrdí norské velvyslanectví
Norské velvyslanectví v Praze vydalo prohlášení, v němž se ohrazuje proti „nekorektním a zavádějícím“ vyjádřením ohledně českých chlapců Michalákových, které rodičům v roce 2011 odebraly norské úřady. Není prý pravda, že by sociální služba neměla pro odebrání dětí dobré důvody. Podrobnosti však Norové neuvádějí – prý s ohledem na děti.
„Není pravda, že by služba odebrala Michalákovým děti bez závažného důvodu. Matka dala českým institucím jen neúplné informace,“ konstatuje velvyslanectví. Detaily případu, které by celou věc objasnily, však prý nemůže s ohledem na ochranu soukromí hochů a rodičů zveřejnit. Situaci dětí také nemůže podrobněji komentovat.
Podle velvyslanectví se případem v Norsku zabývala nejen sociální služba, ale i dětští psychologové, krajská komise a soudy. „Soudní rozhodnutí nenechává na pochybách, proč úřad děti Michalákovy odebral. Důvody se týkaly otce i matky dětí,“ píše se v prohlášení.
O případu dětí odebraných norskými úřady mluvili poslankyně Jitka Chalánková a ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeněk Kapitán
Velvyslanectví připomíná, že bratři Denis a David Michalákovi se narodili a žili v Norsku. Stejně jako na ostatní děti, které v zemi bydlí, tak na ně může služba dohlížet.
„Není pravda, že odebrání dětí rodičům mohou zapříčinit maličkosti. Je to vždy až poslední možnost. Sociální služba může jen reagovat na situaci v rodině, pokud děti trpí nějakým závažným zanedbáváním a pomoc v rodině je nezachrání,“ uvedla ambasáda.
Podotýká, že nařízená péče se využívá jen v nutném případě a v zájmu dětí, když pro ně jejich podmínky představují nebezpečí a když o ně rodiče nejsou schopni pečovat.
Podle norských úřadů je správný postup takový, že matka požádá o svěření synů a o přezkoumání případu, a to včetně „možné alternativní péče o bratry v ČR“, uvedla ambasáda. Rozhodovat bude krajská komise. Pokud Michaláková nebude s výsledkem spokojena, může se obrátit na soud. O přezkoumání případu je možné požádat jednou ročně.
Můžeme pomáhat, ale rozhodnutí o odebraných dětech bude na Norech, říkají ministři
Číst článek
„Chlapci Michalákovi si podle zpráv počínají v pěstounské péči dobře a jejich situace se postupně zlepšuje,“ uvedlo velvyslanectví.
Podle něj tak nebude pro úřady jednoduché rozhodovat, zda je v nejlepším zájmu dětí vrátit je k matce, poslat do Česka, nebo ponechat v náhradní rodině.
Eva Michaláková v České televizi reagovala na vyjádření ambasády v tom smyslu, že s ním nesouhlasí. A dodala, že hodlá o děti bojovat dál.
Chalánková: V Norsku děti patří státu
Vyjádření velvyslanectví přichází ve stejný den, kdy se uskutečnila schůzka Evy Michalákové se zástupci norské sociální služby Barnevernet.
Na ní se Eva Michaláková dozvěděla, že bude moci své syny vídat dál jen za přísnějších podmínek. Místo dvakrát ročně po dvou hodinách to bude dvakrát ročně po 15 minutách. Matka nesmí děti obejmout ani je fotografovat, na schůzce se má mluvit jen norsky a přítomní budou i pěstouni chlapců. Nová pravidla prý vycházejí z přání staršího syna, alespoň tak to tlumočili matce pracovníci sociální služby.
O případu Evy Michalákové, jíž norské úřady odebraly děti, mluvili publicista Andrej Ruščák a senátorka Zuzana Baudyšová
Oficiální vyjádření k důvodům takového postupu však neexistuje.
„Já jsem se snažil získat rozhovor nebo aspoň nějaké stanovisko nebo prohlášení pracovníků té krajské sociální služby, ale nic takového oni neposkytují. Řekli, že zkrátka informace tohoto druhu s ohledem na ochranu práv dítěte nedávají,“ přiblížil zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.
Informace chyběly i účastníkům schůzky. „Tak jsem poprvé viděla, jak Barnevernet funguje, jak Barneverdet jedná a opravdu na spoustu otázek, které jsme my, česká strana na ně měli, tak neodpovídali vůbec,“ popsala poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se prý schůzky účastnila jako důvěrnice Evy Michalákové.
„Například v čem oni shledávají nedostatečnou schopnost matky pečovat o děti, když je bude žádat do své péče, tak to vůbec neuměli žádným způsobem zdůvodnit – naopak, že se budou zajímat o kompletní zdravotní stav, o jejího přítele a tak dál. Prostě ten systém tam funguje úplně jinak než v České republice. Tam skutečně děti patří státu a oni určují, jestli vlastní rodiče mají na děti právo a nárok, anebo ne,“ poznamenala Chalánková.
„Domnívám se, že se jedná o systém, kdy na základě hesla, že zájem dítěte je nade vším, funguje velmi dobře promyšlený byznys pěstounské péče,“ dodala poslankyně.
Podle publicisty žijícího v Norsku Andreje Ruščáka nejsou případy, jako je tento, v Norsku ojedinělé a byla jen otázka času, kdy něco takového potká i českou rodinu.
„Těch kauz je příliš mnoho. Jak mezinárodních – v médiích jsou známé rodiny s Polska, Ruska, Indie, Švédska, Pobaltí, Nigérie či Somálska, tak i čistě norských. Naprostá většina je podle mého názoru motivovaná touhou pracovníků Barnevernetu nebýt příliš pranýřován médii za případné zanedbání případu, kde k týrání skutečně dochází, dále je to skutečně neschopnost přiznat chybu a vzájemné krytí mezi kolegy,“ poznamenal Ruščák.
Matka dětí odebraných v Norsku může své syny vidět dvakrát do roka na 15 minut
Číst článek
