Když posilujeme pravomoci tajných služeb, posilme i jejich kontrolu, shoduje se Bublan s právníkem

Podle slov premiéra Bohuslava Sobotky vláda přijala návrh, podle něhož by měly mít výzvědné služby nově otevřené dveře k údajům daňové správy, bank a kampeliček, i přístup k údajům účastníků veřejně dostupné telefonní služby.

Podle průzkumů pro Český rozhlas je velká část respondentů ochotná si ve jménu bezpečnosti nechat sáhnout i na svobodu. Stojí to za to? Dokážou represivní složky využít nových pravomocí k naší ochraně?

„Vzhledem k událostem posledních týdnů je posílení zpravodajských a bezpečnostních složek na místě,“ řekl v pořadu Pro a proti předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan.

Podle něj hraje důležitou roli prevence. „Pokud jsou služby schopné zabezpečit, aby se k nám nedostávali lidé, kteří by byli náchylní k těmto činům, a zamezí tomu na začátku tím, že nedostanou vízum, je to krok, který lze počítat.“

Omezenou možnost podívat se do účtů zpravodajské služby měly už dříve, potvrdil Bublan. „Musely ale přesně vědět, u které banky klient účet má, teď to bude zjednodušené: dotaz nemusí být cílený na banku, ale na finanční správu.“

„Bude to na základě rozhodnutí soudu, služby to nemohou udělat samy od sebe,“ ujistil předseda senátního výboru.

Bublan: „Jde zde o důvěru: zpravodajská služba nikdy nemůže být vůči veřejnosti otevřená a všechno dokladovat. Musí být tajná, od toho se také tak jmenuje. Proto zřízení kontrolního orgánu, který bude mít důvěru, bude velmi důležité.“

Ředitel nevládní organizace Iuridicum remedium Jan Vobořil připomněl, že s důvěrou k tajným službám je třeba být obezřetný.

Vobořil: „Nemůže být stoprocentní záruka, že ke zneužití nedojde. Slibům, že se budou vyšetřovat jen velké ryby, věřit můžeme nebo nemusíme, čísla od zpravodajských služeb nikdy nedostaneme, a jak jsme viděli amerických zpravodajských služeb, docházelo k plošnému shromažďování obrovského množství dat, a s nimi na tom spolupracovaly evropské služby, takže opatrnost je na místě.“

„Kontrola efektivity bezpečnostních složek v České republice úplně není, a měla by se změnit,“ dodal ředitel.

Ten souhlasí s posílením rozpočtu, personálních kapacit i pravomocí, ale je jde o to, jakým způsobem. Posuzovat efektivitu bezpečnostních složek je obtížné, domnívá se Vobořil.

„Mám problém s posilováním pravomocí, když ruku v ruce nejdou se změnou kontroly zpravodajských služeb,“ objasnil svůj postoj.

Nové rozšíření možností přístupu k bankovním účtům a osobním údajům sledovaných vidí Vobořil jako neopodstatněné.

„Zpravodajské služby už dříve měly možnost přístupu k bankovní účtům, takže argumentace, že potřebují novou pravomoc v celé šíři působnosti kvůli teroristům, podle mě pravdivá není.“

Zpochybňuje i podmínku: souhlas soudu s žádostmi služeb na odposlechy nebo bankovní informace.

„Otázka je, jak to v praxi funguje, v kolika procentech žádost o povolení sledování soud odmítne, a na kolik je schopný kontrolu provádět,“ zapochyboval ředitel nevládní organizace Iuridicum remedium.