Pražská konference o antisemitismu znamená podporu ruských mocenských zájmů, tvrdí politolog Doležal

26. leden 2015

U příležitosti 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim se v Praze pořádá dvoudenní vzpomínková akce. Její součástí je i mezinárodní fórum za účasti třech desítek šéfů parlamentů a dalších 500 hostů, které pořádá Evropský židovský kongres.

Tématem konference je rostoucí antisemitismus a extremismus ve světě a hledání řešení nejpalčivějších problémů spojených s náboženskou nesnášenlivostí. Uspořádání akce provázela v Česku velká diskuze, která vyústila ve výzvu Klubu na obranu demokracie.

„Nám samozřejmě nevadí ani téma diskuzního fóra ani uctění oběti holocaustu, nám vadí okolnosti,“ uvedl v našem vysílání politolog a předseda Klubu na obranu demokracie Bohumil Doležal.

Podle něho je dnes politické klima odlišné ve srovnání s oslavami v Osvětimi před deseti lety. „Západní politici i sami Poláci mají jistou nechuť se scházet s představiteli Putinova Ruska, kdy by Rusové byli v pozici osvoboditelů.“

„Zvláště v době, kdy Rusko anektovalo část území svého ukrajinského souseda, a na dalším území podnítilo a podporuje akce separatistů,“ vysvětlil Doležal.

I proto je v Polsku neokázalá vzpomínková akce. „Paralelní slavnostní akce u nás za účasti české vlády a prezidenta je nelogická, neloajální k našim spojencům a Polákům zvlášť, a znamená fakticky podporu ruských mocenských zájmů,“ tvrdí politolog.

Skutečnost, že z mnoha pozvaných zahraničních politiků jich přijede na pražské oslavy jen zlomek, a nepřijede ani Vladimír Putin je podle Doležala důkazem, že celý „projekt očividně zkrachoval.“

Kraus: Osvětimské vzpomínkové akce se konají po celém světě

Tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu Tomáš Kraus připomněl, že program konference byl připravován zhruba rok.

„Měly by zaznít formou panelových diskuzí příspěvky na téma role médií v současné společnosti, a nakolik mohou tato formovat veřejné mínění, které vede k nárůstu antisemitismu v západní Evropě,“ řekl viceprezident.

Dalším diskutovaným tématem bude role legislativy. „Musíme se zamyslet nad tím, kam až sahají jednotlivé svobody, a jestli je možné tyto nějak upravit.“

Kraus nesouhlasí s tím, že by české vzpomínkové akce jakkoli snižovaly váhu těch pořádaných na polské straně.

„27. leden je sice dnem osvobození Osvětimi, ale je to symbolické datum. Jde o osvobození všech koncentračních táborů, ať už na Východě nebo na Západě, ať už je osvobodila sovětská, americká či britská armáda,“ dodal Kraus.

Toto datum je třeba vnímat jako symbol, navrhuje viceprezident. „Vzpomínkové akce se konají nejen v Polsku a u nás, ale i ve Spojených státech, v Izraeli, v německém Bundestagu, v Bruselu a v mnoha dalších institucích po celém světě.“

Údajné blízké přátelství prezidenta Evropského židovského kongresu Moše Kantora s Vladimírem Putinem by předseda Federace židovských obcí v ČR nepřeceňoval.

„Samozřejmě je to původně ruský podnikatel, takže zná samozřejmě i kruhy kolem prezidenta Putina, ale zase takovým přítelem prezidenta není. Má blízko ke všem evropským politikům,“ konstatoval Tomáš Kraus.

autoři: rkr , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.