Odstěhovaní příbuzní neplatí za odpad: doplácet za ně nemusíte

28. leden 2015

Na Žurnál servis se obrátil posluchač, který má v domě trvale hlášené příbuzné. Sice se odstěhovali, ale obec podle trvalého bydliště účtuje poplatky za odpad – a náš posluchač tak musí ročně uhradit několik set korun za lidi, kteří žádný odpad netvoří. Je to v pořádku? Na to jsme se ptali Zuzany Schovánkové z Občanské poradny Praha 1.

Pokud jde o platby za odpad, je situace poněkud složitá. Obce totiž mají na výběr mezi několika způsoby, kterými stanoví, kdo a kolik za odpad platí: může jít o místní poplatek, nebo o smluvní ujednání s jednotlivými obyvateli, nebo o poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech.

V případě našeho posluchače obec – stejně jako většina obcí v zemi – vybírá místní poplatek. „Podle zákona o místních poplatcích je poplatníkem vždycky konkrétní osoba, která má v obci trvalé bydliště, bez ohledu na to, zda v obci skutečně bydlí,“ vysvětluje Schovánková.

I když tedy odstěhovaní příbuzní musí poplatky za odpad uhradit, neznamená to, že pokud v obci nejsou, peníze musí ze své kapsy vytáhnout ten, kdo v domě „zůstal“ – ačkoli je to zatím právě on, kdo platí za všechny obyvatele najednou.

„Možnost, aby za osoby ve společné domácnosti či z jednoho domu odváděla poplatek jedna osoba, existuje jen pro zjednodušení celého procesu. Pokud posluchač poplatek za příbuzné hradit nechce, stačí písemně sdělit obci, za které osoby posluchač poplatek odvádí,“ vysvětluje poradkyně a dodává, že dluhy za odpad pak bude obec vyžadovat po příbuzných.

Může se samozřejmě stát, že v obci, kde příbuzní bydlí nyní, musí také platit za odpad – pokud tam bude stanoven podle zákona o odpadech.

„Poplatek za odpad hradí vlastníku nemovitosti, kde člověk fyzicky bydlí, zpravidla jako součást ceny za nájem. Výše poplatku za odpad (za popelnici) se odvíjí od počtu a objemu objednaných sběrných nádob určených k odkládání komunálního odpadu (popelnic) a frekvenci odvozu jejich obsahu k likvidaci,“ vysvětluje Josef Federsel, vedoucí oddělení správní činnosti v oblasti poplatků ministerstva financí.

Není přitom možné se z jedné platby vyvázat argumentem, že člověk hradí náklady na likvidaci odpadu jinde. Bylo by to možné v případě, že by s tím souhlasila obec, kde má poplatník trvalé bydliště – tedy že by například na základě složenky o zaplacení v jiné obci odstěhovaným obyvatelům poplatek odpustila. Tím by se ovšem připravila o část příjmů; a konkrétně obec, kde bydlí náš posluchač, takové osvobození neumožňuje.

Podobně se na „dvojité zpoplatnění“ musí připravit i lidé, kteří mají chatu nebo chalupu: pokud obec, kam jezdí na rekreaci, účtuje místní poplatky, jsou povinni platit oběma obcím.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio